Kolem činžáků, v nichž sociálně slabí žili, je dnes pusto, v jejich okolí se jen válí kusy nábytku, rozbité domácí spotřebiče a další nepořádek.
"Dejte mi pokoj, nechci s vámi mluvit," reagovala včera po poledni žena v okně jednoho ze dvou posledních obydlených bytů.
To, že kdysi útulný činžovní dům ještě vůbec někdo obývá, je ale patrné až po bedlivějším zkoumání - naprostá většina oken je vymlácená, domy nemají vchodové dveře a po zaneřáděných chodbách se šíří nepříjemný zápach.
Neštěmická radnice chce nájemní domy, jež měla před deseti lety od bytovek starousedlíků oddělit "slavná" betonová zeď, zbourat. Obyvatelům proto neprodlužuje nájemní smlouvy.
"Zdejší lidé se odstěhovali do jiných částí města - převážně do Předlic, někteří bydlí v nedaleké ulici Nový svět," popisuje Jan Vašat, terénní sociální pracovník z organizace Člověk v tísni, která v opuštěné části Matiční už několik let provozuje nízkoprahový klub pro okolní děti.
Problém, kvůli kterému kdysi vznikala v Matiční zeď, tedy rozhodně nezmizel, jen se přesunul na jiné místo.
Domy v Matiční zbourajíPřed deseti lety kvůli nim vznikla zeď |
"Já už o tom nechci mluvit. Nic mi do toho není, pak z toho tady mám akorát problémy," odmítla na život v Matiční ulici zavzpomínat žena, která v ní ještě před sedmi měsíci žila, než jí skončila nájemní smlouva.
Teď bydlí jen o pár metrů dál v Novém světě. Bratr, který je u ní na návštěvě, říká, že odstěhovat se z Matiční do slušnějších poměrů není vůbec jednoduché.
Do jednoho pytle
"Lidi vidí, že jste z Matiční, a už se na vás dívají jinak," míní. Také se mu nelíbí, že většinové obyvatelstvo hází všechny zdejší Romy do jednoho pytle. "Oni tady třeba něco udělají feťáci, ale lidé jsou pak naštvaní na všechny," popisuje.
Jeho názor potvrzují i lidé z Člověka v tísni. "Je to určité stigma. Stalo se tu třeba, že mladý bezdětný pár odtud sháněl bydlení, ale když realitka viděla, že bydlí v Matiční, měli problém. Na druhou stranu už i některé ulice v Předlicích také působí jako stigma," popsala Alena Malátová, ředitelka Nízkoprahového klubu Nový svět.
Za křižovatkou s rušnou Přístavní pokračuje Matiční ulice skoro jako v jiné realitě. Rodinné domky jsou tu upravené, trávník zastřižený a chodník zametený.
"My tu máme celkem klid, ale chodit nahoru tunelem na trolejbus se bojíme. Zrovna nedávno, když jsem tudy musela jít, najížděly na mě děti na kolech. Taky ve vedlejší Svádovské ulici si lidé často stěžují na hluk a nepořádek," líčí Zdeňka Kopecká, která už léta žije v té lepší části Matiční ulice.
"Přitom jaké to dřív byly krásné domy! Oni to jen zničili a šli dál," říká k osudu vybydlených domů, stojících na dohled od jejího řadového domku.
"S těmi domy by bylo potřeba něco udělat, představují nebezpečí. Stahují se do nich totiž narkomani a podobné živly. Rodiny s malými dětmi, které tam dosud žijí, se pak cítí ohroženě, bojí se," podotýká Malátová.
Nízkoprahový klub, který vede, je vlastně jediné místo, kde se v té horší části Matiční udržel život. Denně sem chodí 20 až 30 převážně romských dětí. Mohou si tu napsat úkoly, pracovat s počítačem, hrát si nebo sportovat. Klub sídlí právě v jednom z rodinných domů, který město nakonec od nespokojených starousedlíků vykoupilo.
Ti nejchudší
"Rodiny z Nového světa a okolí, jejichž děti k nám chodí, patří skutečně k těm nejchudším. Nemůžou jim zajistit docházku či dojíždění do placených zájmových kroužků. My pro ně pořádáme mimo jiné různé tábory nebo víkendové pobyty, jinak by trávily svůj život na ulici. Málokdo z jejich rodičů pracuje, jsou na sociálních dávkách, nemají peníze, je to smutné," líčí Malátová.
Asi deset minut před druhou, na kdy má s malými klienty smluvený program, už na klice klubu visí hrozen nedočkavých dětí.
"Efekt naší činnosti je především v tom, že tu mohou něco smysluplného dělat a že se jim někdo věnuje. Ony vlastně nemají žádné kamarády, žádný vzor, kde by zjistily, že je normální pracovat, dostávat peníze za práci - ptají se nás třeba, kolik bereme na dávkách a kdy chodíme na sociálku, nic jiného totiž neznají. Často se ptáme sami sebe, kdybychom vyrůstali ve stejných podmínkách jako ony, co by bylo z nás," zamýšlí se ředitelka klubu.
"Staré psy" už novým kouskům nenaučíte
Změnit životní návyky starší generace sociálně slabých je podle ní prakticky nemožné.
"Ty ´staré psy´, tedy jejich rodiče, už novým kouskům nenaučíme, má ale cenu pracovat s dětmi. Sama vidím, jaký za ty dva roky, co tu působím, udělaly pokrok, jsou klidnější, mají k nám důvěru," uzavírá Malátová u stolu v nevelké a nepříliš světlé klubovně. Jinou ale momentálně v celém domě ke svým aktivitám využívat nemohou.
"Poslední srpnový víkend nám tu totiž spadl strop, čekali jsme na vyjádření statika a jinam zatím děti vodit nesmíme," vysvětlil Vašat.
Jak šel čas a co prohlašovali aktéřiNápad postavit v ústecké Matiční ulici zeď, která by oddělila její obyvatele od nepřizpůsobivých Romů z holobytů pro neplatiče, vyvolal obrovskou vlnu reakcí nejen v Česku, ale i za jeho hranicemi. MF DNES přináší deset let od chvíle, kdy byla stavba ukončena, chronologický přehled stanovisek některých osobností, které se tehdy ke kauze vyjadřovaly. 14. května 1998 "Nejsme zvěř, aby nás někdo musel izolovat zdí. Teď je čas zdi bořit, a ne je stavět. Vždyť už ani ta v Berlíně nestojí." Předák ostravských Romů a člen vládní Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity Josef Facuna. 3. června 1998 "V Ústí nad Labem neexistuje jediná lokalita, jejíž přirozené hranice by vymezovaly prostor pro určitou národnostní skupinu. Věřím, že totéž budete jednou moci říci rovněž o některých velkých amerických městech." Primátor Hruška v reakci na slova předsedy Helsinského výboru amerického Kongresu Christophera Smithe, jenž prohlásil, že kvůli zdi vzniká v Ústí ghetto. 7. října 1998 "Právem se tato zeď, tento plot stává symbolem segregace a bude-li takových plotů více, skončí to tím, že si sami vybudujeme plot mezi námi a zbytkem Evropy." Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. 18. října 1998 "On mluví za své voliče a domnívá se zřejmě, že jeho povinností je sdílet i všechny předsudky včetně rasových, které občané v tomto jeho městě mají." Prezident Václav Havel na adresu ústeckého primátora Ladislava Hrušky. 19. října 1998 "Pan prezident nerespektoval základní demokratické principy tím, že se neseznámil se skutečným stavem věcí a nezískal objektivní informace. Projevil také pohrdání míněním občanů a zneužil své prezidentské funkce." Primátor Hruška píše Havlovi v dopise, v němž žádá jeho omluvu. 4. prosince 1998 "Zdá se mi, že to není problém jedné ulice v Ústí, ale problém celé společnosti. Romská komunita má jiné historické a kulturní tradice a je nerada izolována. V těchto domech ale Romové izolováni jsou a v podstatě nemají naději." Prezident Václav Havel. 18. června 1999 "Plot se již změnil v symbol, jehož dopad sahá daleko za hranice naší země." Předseda Unie Svobody Jan Ruml. 20. září 1999 "Myslím si, že důležitý je hlavně dialog." Zpravodaj Komise OSN pro lidská práva Maurice Glélé-Ahanhanzo. 4. října 1999 "Nechceme tady žít jako v base. Teď ho hlídají, ale počkejte v noci. Zbouráme ho." Obyvatel ulice Josef Lacko v den, kdy se plot začal poprvé stavět. 9. října 1999 "Zeď v Matiční ulici nám dělá v Evropě a nejenom v Evropě ostudu." Předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman pět dní poté, kdy se plot začal stavět. 9. října 1999 "Ta zeď je dnes zdí mezi námi a Evropskou unií." Ministr zahraničí Jan Kavan. 13. října 1999 "Na plot budeme neustále poukazovat v zahraničí a pokryjeme ho protestními texty." Ondřej Giňa z Gremia romských regionálních představitelů v den, kdy byl celý plot dostavěn. 8. listopadu 1999 "Tato zeď nemá místo v dnešní Evropě. Politicky je to tak, že rozhodnutí rady v Ústí vytvořilo obraz České republiky, který je velmi škodlivý." Evropský komisař Günter Verheugen. 24. listopadu 1999 "Rozhodnutí neštěmického zastupitelstva zbourat zeď v Matiční ulici považuji za úspěch pro obě strany, odpůrce i zastánce. A to především proto, že dohody bylo dosaženo vyjednáváním. Zbouráním zdi však problém nekončí, naopak. Nyní je třeba soustředit pozornost na řešení sociálních problémů, které ke stavbě zdi vedly." Prezident Václav Havel v den, kdy byl plot zbourán, protože vláda poslala do Ústí 10 milionů korun na řešení problémů v ulici. Autor: (art) |
