Synové válečného hrdiny Josefa Mašína, kterého za druhé světové války popravilo gestapo, se v roce 1948 nemohli smířit s komunistickým převzetím moci a uchýlili se k sabotážím. Během tří akcí ale zemřeli tři lidé - dva příslušníci tehdejší SNB a pokladník, který vezl výplaty.
Nejprve byl zabit v Chlumci nad Cidlinou příslušník SNB Oldřich Kašík. Stalo se to 13. září 1951, když Mašínové přepadli stanici, aby získali zbraně na odboj. O zhruba čtrnáct dní později přepadli kvůli stejnému účelu další budovu SNB.
Mašínova smrt |
A právě tato akce je vůbec nejrozporuplnější čin bratří Mašínů. Starší z bratrů, v sobotu zesnulý Ctirad, při ní podřezal příslušníka Sboru národní bezpečnosti Jaroslava Honzátka, který byl v bezvědomí po omámení chloroformem.
Uranové doly a útěk
V srpnu 1952 přepadl Josef Mašín s dalším členem skupiny auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Později své jednání bránil. "Zabití policisty a pokladníka nebyl náš původní úmysl. Když se na mě vrhl, tak jsem ho zneškodnil," řekl v České televizi.
Mašínové plánovali od počátku také útěk ze země. Ten ale kdosi prozradil a oba muži putovali do vězení, Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech v Jáchymově. Po jeho propuštění se spolu s bratrem Josefem a několika dalšími členy skupiny k sabotážím vrátili. Znovu také naplánovali emigraci.
V roce 1953 se pětice mužů - Ctirad a Josef Mašínové, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata - vydala přes východní Německo na západ. Skupina byla ale ještě na území NDR odhalena. Muže pronásledovalo přes 20 tisíc policistů a příslušníků sovětských vojsk, několik jich přitom zemřelo.
Bratři Mašínové |
"Viděli jsme to svinstvo kolem sebe a chtěli jsme proti tomu něco dělat. Všechny naše akce byly oprávněné, nikdy jsem o tom nepochyboval," řekl později Ctirad Mašín, který podle ČTK zabil dva východoněmecké policisty.
Zbytek skupiny komunisté popravili
Do západního Německa se nakonec podařilo probít jen třem odbojářům - kromě Ctirada a Josefa Mašínových ještě Milanu Paumerovi. Švédu s Janatou východononěmecká policie zadržela a předala zpět do Československa. Oba byli 2. května 1955 popraveni.
Kromě toho padly i další rozsudky nad lidmi spojenými se skupinou kolem Mašínů. Hrdelní trest dostal také jejich strýc Ctibor Novák, který synovcům pomáhal s přípravami k útěku. Dodával jim také zbraně.
Navíc padlo i jedno doživotí a třináct lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových - v červnu 1956 zemřela ve vězení.
Mašínové se do vlasti vrátit odmítli
V Československu nebyli Mašínové ani Paumer nikdy odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA, kam emigrovali, o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo.
Mašínové po útěku na Západ sloužili několik let v americké armádě, poté společně podnikali v Texasu. Po čase se pracovně rozdělili.
Paumer se po roce 1989 vrátil do vlasti. Bratři Mašínové ale návrat odmítli. Vadila jim mimo jiné existence komunistické strany a spojitost současných českých zákonů s komunistickými. Činnost skupiny dodnes v Česku dělí společnost. Zatímco jedni bratry a jejich spolubojovníky považují za hrdiny, podle druhých to byli vrazi.