Když na konci srpna 1934 Masaryka zasáhl první atak mrtvice, myslel si, že umírá. Na lánském zámku se u jeho postele sešli jeho nejbližší - spolupracovník a ministr zahraničí Edvard Beneš a Masarykova rodina.
„Jsem nemocen, vážně nemocen, to je konec, ale nemám obavy. Vy pokračujte v mé práci, víte, jak musíte být opatrní. Pozor, ale vy víte, jak se chovat, takže já už nemusím říkat víc. Jsem docela zbytečný,“ vysvětloval Benešovi, kterého považoval za pokračovatele.
Masaryk promlouval anglicky a angličtinu prokládal českými slovy. Tato slova zapsal syn Jan v přítomnosti Edvarda Beneše a posléze je s drobnými úpravami přepsal načisto. Pravděpodobně vzniklo několik kopií, jeden záznam otcových slov si Jan Masaryk ponechal a patrně si ho s sebou odvezl i do exilu. Poté ho svěřil svým spolupracovníkům.
Obálku s posledními slovy TGM do Národního archivu přinesl Antonín Sum, poslední tajemník Jana Masaryka.
Z „posledních“ slov TGM je promluva k Benešovi. Archiváři zveřejnili přepis |
Osobně ji předal 19. září 2005 s podmínkou že otevřena má být za 20 let. Národní archiv se poté o dokument staral. Obsah obálky nebyl přesně znám. Antonín Sum zemřel v roce 2006 a Národní archiv plně respektoval jeho přání na dvacetiletou lhůtu. Otevřena byla letos v září v Lánech za účasti prezidenta Petra Pavla.
Řada expertů se před samotným otevřením domnívala, že půjde o Masarykova poslední slova, která první československý prezident nadiktoval svému synovi Janovi na smrtelném loži v roce 1937. Podle historičky Dagmar Hájkové z Masarykova ústavu a Archivu akademie věd, která se ve své práci zaměřuje právě na Masaryka, jde ale o psaní z roku 1934.
„Dokument označovaný jako poslední slova prezidenta T. G. Masaryka jsme na základě obsahové analýzy identifikovali jako první zápis Masarykovy promluvy k Benešovi v Lánech koncem srpna 1934,“ vysvětlila historička.
Masarykův vzkaz si veřejnost může prohlédnout ve výstavním sále Národního archivu v Praze od úterý 21. října do pátku 24. října, každý den od 10 do 18 hodin.
„Jsem rád, že se tajemnou obálku podařilo důstojně představit veřejnosti v budově Národního archivu na pražském Chodovci, kam patří a kde je uložena. Díky této archiválii si mohla veřejnost připomenout život a dílo zakladatele našeho státu Tomáše Garrigua Masaryka. Teď bude mít každý příležitost si obálku v klidu prohlédnout v našich výstavních prostorách,“ řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
