Právnička a politička Hana Marvanová | foto: Yan Renelt, MAFRA

Z H-Systému šly peníze přes Šloufa do ČSSD, říká Marvanová. Strana se brání

  • 190
Hana Marvanová je teď u všeho, co se v politice děje. Snaží se o zvolení do pražského magistrátu. Jako právní poradce byla u vyšetřovací komise privatizace OKD a odešla, když poslanci rozhodli, že její jednání bude neveřejné. A jako bývalá advokátka části klientů H-Systému přišla s výbušným vyjádřením vůči ČSSD. Kauze se věnuje dvacet let.

„Šéf H-Systému Petr Smetka přenášel kufry peněz Miroslavu Šloufovi do Lidového domu. Tehdy měla ČSSD problémy s financováním, měla obstavené účty,“ řekla v televizi DVTV. Část peněz ze zkrachovalého H-Systému podle ní skončila u lidí ze sociální demokracie.

„Já jsem od roku 1998 zastupovala ty lidi a když vyšlo najevo, že část těch peněz skončila výplatami panu Šloufovi v Lidovém domě, tak se ti klienti obraceli na ČSSD, že o to víc by tu situaci měli řešit,“ řekla k tomu iDNES.cz ve čtvrtek Marvanová.

26.července 2018 v 14:58, příspěvek archivován: 27.července 2018 v 10:19

Propojení Smetky a spol. na Miroslava Šloufa a další poradce Miloše Zemana je pak také patrné z policejních odposlechů. Miloš Zeman pak koncem 90. let poškozeným klientům slíbil, že se zasadí o to, aby většinu peněz dostali zpátky. Neudělal nic.

Tohle je podpásový úder, říká místopředseda ČSSD Zimola

Miroslav Šlouf, bývalý spolupracovník současného prezidenta a tehdejšího předsedy ČSSD Miloše Zemana už reagovat nemůže, protože nedávno zemřel. Proti vyjádření Marvanové se ohradila sociální demokracie.

„Vždy jsem si paní Marvanové coby právničky vážil, ale tohle je podpásový úder kandidátky na primátorku Prahy, která se neštítí zneužít cokoli k vlastní sebeprezentaci a útoku na svého politického soupeře. Její tvrzení je lživé a žádné peníze do ČSSD v souvislosti s H-Systémem nikdy neputovaly,“ reagoval první místopředseda ČSSD Jiří Zimola.

„Ničím nepodložené informace o napojení zkrachovalé společnosti H-System na tehdejší ČSSD, které se nyní objevují ve veřejném prostoru, jsou bezmála dvacet let staré. Pokud by se někoho měly týkat a měl je případně někdo komentovat, pak tehdejší vedení strany. Nikoliv vedení současné ČSSD, jejíž dnešní představitelé neměli s řízením strany před rokem 2000 nic společného,“ sdělil iDNES.cz mluvčí ČSSD Petr Vurbs.

Marvanová, která se kauze H-Systém věnuje jako advokátka dvacet let, teď také přišla s vlastním návrhem řešení problémů klientů H-Systému, kteří by se podle Nejvyššího soudu měli z domů vystěhovat. „Ostatní klienti by mohli být uspokojení ne za cenu vystěhování lidí z Horoměřic, ale správce by jim to měl převést, započítat jejich investice, a stát by měl odškodnit klienty za průtahy v řízení,“ uvedla Marvanová.

Politický návrat bývalé poslankyně za ODS i Unii svobody

Jako politička přitom Marvanová zažívá politický comeback. Zatím nejvýše v politice byla na začátku milénia, když byla od června 2001 zhruba rok v čele Unie svobody, která měla jako součást Čtyřkoalice našlápnuto k vítězství v parlamentních volbách. Nestalo se, Čtyřkoalice se rozhádala, zmenšila na dvoučlennou Koalici lidovců a Unie svobody a když chtěla její strana jít do vlády Vladimíra Špidly, vzdala se postu předsedkyně.

Nyní kandiduje za spojenectví TOP, hnutí STAN, lidovců, strany Les a Demokratů Jana Kasla. „Jedině spojenými silami je možné něco v Praze změnit,“ řekla k tomu již dříve.

Jestli se o někom dá říci, že je „homo politicus“, pak je to právě Marvanová. Už před rokem 1989 byla jako disidentka u vzniku Nezávislého mírového sdružení a po pádu režimu byla poslankyní za Občanské fórum, ODS a poté za Unii svobody.

Restartem její politické kariéry mohlo být už to, když se za minulé vlády stala náměstkyní ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, ale vydrželo to jen pár měsíců, nepohodly se třeba na snížení odměn advokátů či na jmenování některých soudních funkcionářů, a tak se rozešla s Válkovou.

Dalším pokusem je nyní spolupráce s hnutím Starostové a nezávislí, které je prosadilo na kandidátku jako dvojku koaliční kandidátky za předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila.

Marvanová: STAN má liberální, demokratický směr. Jako já

„Členem STAN nejsem, byla jsem naposledy členkou Unie svobody a odešla jsem, když si strana vybrala směr, se kterým jsem nesouhlasila. Uplynulo patnáct let a teď jsem byla oslovena někým z hnutí STAN, rozhodla jsem se je podpořit, aby se dostali do parlamentu, protože je to hnutí s kvalitními lidmi. Je to směr shodný s tím, který jsem vždy zastávala. Liberální, demokratický směr, takže pro mě to není podpora ničeho jiného než toho, co jsem vždy podporovala. Posléze mě oslovili a domluvili jsme se, že bych za ně kandidovala v komunálních volbách,“ řekl iDNES.cz Marvanová.

„Hana Marvanová je bezesporu výrazná osobnost. Je to člověk, kterého veřejné dění nenechává klidným. Jako výrazná právnička se angažuje ve prospěch různých lidí, kteří potřebují pomoci. Z mého pohledu je ideální reprezentant toho, kdy politik je připraven nezištně pracovat pro druhé ve svém volném čase,“ řekl iDNES.cz předseda STAN Petr Gazdík. 

Šéf TOP 09 Jiří Pospíšil řekl, že se s Marvanovou zná už dlouho.  „Spolupracujeme spolu jak v oblasti politiky, tak v občanském životě. Hana Marvanová je například členkou dozorčí rady Muzea Kampa,“ řekl Pospíšil, které toto známé pražské muzeum vede.

„Spolupráce s Hanou Marvanovou není politický kalkul. Dělali jsme spolu i na ministerstvu. Když já jsem byl ministr, ona byla poradkyně. Dělali jsem spolu i některé zákony, třeba o obětech trestných činů, na tom měla lví podíl. A když jsem vedl soudní spor odvolaným vrchním státním zástupcem Vlastimilem Rampulou, tak ministerstvo zastupovala. Když Starostové a nezávislí řekli, že by o ni stáli, tak já jsem to přivítal,“ uvedl pro iDNES.cz Pospíšil.

Podle Gazdíka je důležité, aby se stmelovaly středové a středopravicové strany. „Pražský magistrát může být ukázkou toho, že spolu jsou schopny komunikovat a vytvořit blok pro kompetentní správu města,“ věří Gazdík.

Klientka H-Systemu reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu: 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video