Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvHavel Kraflovi chybí a chybí podle něj i české společnosti. Mrzí ho, že si současní politici nevzali alespoň v něčem z Havla příklad. „Myslím si, že nám chybí někdo, kdo je tvůrcem dialogu, je sečtělý, má respekt, je vstřícný a kultivovaný. Samozřejmě nemůžu házet všechny do jednoho pytle, ale všechno tohle se Václavem Havlem pojilo a já to na současné politické scéně postrádám,“ myslí si Krafl.
O Havlovi občas přednáší studentům. Ptá se jich, kdo pro ně Václav Havel byl. Nejčastěji od nich slyší slovo prezident. Havla by však taková odpověď neuspokojila. Celý život se považoval především za dramatika. O politickou moc prvnímu polistopadovému prezidentovi nikdy nešlo.
„Politické dění kolem sebe i dění na Hradě samozřejmě bral vždycky vážně, ale já měl vždycky pocit, že k tomu přistupuje trochu jako dramatik nebo režisér, který své absurdní hry vidí v realitě a ještě do nich vstupuje,“ vysvětluje Krafl.
Rok 2002, Pražský hrad, TA KRAVATA UŽ VÁM SEDÍ, PANE PREZIDENTE, archiv M.Krafla
Havel a Kraflův coming out
S Havlem spolupracoval v letech 1996 až 2003. Když začínal, nebylo mu ani třicet. Prezidenta přesto zajímaly jeho názory. „Vždycky mě překvapilo, že můj názor chtěl slyšet. Několikrát jsem ke svému potěšení zjistil, že při následné debatě nebo poradě s více pracovníky, kde seděli seniorní kolegové starší 55 let, jsem občas zaslechl něco, co bylo z mojí hlavy,“ vybavuje si Krafl.
Naposledy viděl Václava Havla pár měsíců před smrtí při premiéře jeho filmu Odcházení. Po premiéře se s Havlem loučil a partner mu při tom pošeptal, ať se s ním rozloučí pořádně, protože je to naposledy, co ho vidí.
Výrazněji se Krafl zviditelnil v roce 2000, když veřejně promluvil o své homosexuální orientaci. Nejprve to přitom udělat vůbec nechtěl. Dilema přišlo, když se o něj kvůli tomu začala zajímat bulvární média a hrozila, že o tom napíšou. „V první reakci jsem Václavu Havlovi i paní Dagmar řekl, že je opustím, nebudu je přivádět do těžké situace a že to zveřejnit nechci,“ vzpomíná.
Havel mu jako řešení navrhl, že uspořádají tiskovou konferenci a zařídí, aby na ní on sám dostal jedinou otázku od reportéra z televize Nova, která by zněla: Jste gay? Havel na ni chtěl odpovědět ano, aby Krafla podpořil. Tu stejnou otázku by vzápětí dostal i Krafl. „Říkal jsem mu, že to je úplný nesmysl, vy gay nejste,“ snažil se mu to Krafl rozmluvit.
Rok 2002, realizace rozhovoru prezidenta pro TV PRIMA, archiv M.Krafla
Byl to teprve začátek
Nakonec žádná tisková konference být nemusela. Krafl coming out udělal v Lidových novinách, kde dostal prostor o tom promluvit tak, jak on sám chtěl, a ne jak by to popsal bulvár. Krafl se k tomu odhodlal i díky tomu, že si uvědomil důležitost Havlova hesla „žít v pravdě“ a rozhodl se tomu postavit čelem.
Dočkal se velké podpory, dostal spousty děkovných dopisů. První dva až tři roky ale čelil i velkému mediálnímu tlaku. „Zajímavé bylo, že když jsem ty, o kterých jsem věděl, že jsou ve stejné situaci jako já, prosil, aby ten krok taky udělali, nikomu se do toho nechtělo. Já jsem si trochu naivně myslel, že tím oznámením vše vyřeším. Byl to ale začátek dvouletého nebo tříletého období, kdy mě bulvární média pronásledovala a chtěla vědět, kdo je můj partner,“ dodává Krafl.
Situace nebyla jednoduchá ani pro jeho rodinu v Krušných horách, kde pro to pochopení příliš neměli.
Martin Krafl nyní působí jako ředitel Českého literárního centra a zároveň má na starosti program českého hostování na prestižním Frankfurtském knižním veletrhu v příštím roce, včetně Roku české kultury v německojazyčných zemích.
Jak je těžké prosadit české autory v zahraničí? Komu se to daří nejlépe? Proč jsou v Česku úspěšnější spisovatelky než spisovatelé? Jakou knihu by doporučil jako dárek na Vánoce? I o tom hovořil Martin Krafl v Rozstřelu s moderátorkou Dominikou Hejl Hromkovou.
