Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMartin Kavka nastoupil k hasičům v roce 1994 jako výjezdový hasič. Následně se stal vyšetřovatelem příčin požárů, od roku 2017 pracoval k tomu jako mluvčí sboru.
„Stěžoval jsem si tehdy řediteli pražských hasičů Hlinovskému, že se mi nelíbí naše komunikace, že jsme pasivní. A on mi odpověděl: Když seš tak chytrej, tak to zkus. Tak jsem to zkusil,“ říká s úsměvem muž, jenž v roce 2019 získal cenu Mluvčí roku veřejné správy.
Na otázku, jak doba všudypřítomných chytrých telefonů ovlivňuje práci mluvčího, si Kavka všudypřítomnou techniku pochvaluje, ovšem s výhradou. „Na jedné straně to pomáhá, protože informace k novinářům a veřejnosti dostaneme prakticky hned. Problém je ve chvíli, kdy lidé něco natočí a dají to na sítě se zavádějícím komentářem,“ říká.
Má i příklad, kdy mobily uškodily. „Stalo se to při tragickém požáru bytového domu v Bohumíně. Lidé natočili tři hasiče-strojníky, kteří měli na starosti obsluhu cisteren a stáli tedy dole u aut. Video pak zveřejnili s komentářem, že přijelo málo hasičů. Jenomže nevěděli, že všichni hasiči byli už v tom domě. Proto je vždy potřeba dávat věci do souvislostí,“ upozornil.
Nejdůležitější je najít ohnisko
Vyšetřovatelé podle Kavky přijíždějí na místo požáru většinou už se samotnými hasiči.
„Je to ideální, protože vidíte, jakým způsobem to hoří, kde přesně a jak moc. To je důležité pro určení místa, kde požár začal. Pak se díváme na požární ohniska, tedy místa požárem nejvíce poškozená. Odebíráme vzorky, které posíláme do laboratoře. Konkrétnější být nemohu,“ popisuje práci vyšetřovatel.
V Mostě uhořelo šest lidí. Restaurace byla v jednom plameni, popsal hasič |
Velkou roli podle něj hraje i svědectví lidí. „Při požáru v rodinném domě se ptáme, kdo tam byl naposledy, jestli mají domácí zvířata, jak běžné věci dělají a podobně. Lidé samozřejmě trochu lžou, protože tuší, že ten požár způsobili, ale i to je práce vyšetřovatele tu lež dokázat,“ podotýká.
Přesto i hasičům zůstávají nevyřešené případy, takzvané pomíčky. „Někdy máme třeba několik verzí příčin požáru a jsme si skoro jisti, která to je, ale nejsme schopni ji relevantně prokázat,“ přiznává.
Vánoční strom neuhasíte
Statisticky nejvyšší míra zavinění požárů jde na vrub lidské nedbalosti. „Vánoční stromek a prskavka. To se děje pořád. Neustále na to upozorňujeme a lidé nám stále nevěří. Sloužil jsem tyto Vánoce a měli jsme čtyři požáry vánočního stromku od prskavky. Celý byt v popelu. Lidé mi na místě řekli: my víme, že na to upozorňujete, ale nám se to nikdy nestalo. No tak teď se to stalo a škoda 20 milionů,“ opakuje varování, které hasiči vydávají každoročně.
Jakmile stromek začne hořet, nejde podle něj uhasit. Kavka ho přirovnává k pochodni, navící hořící velmi rychle. „Pak spadne na sedačku a během deseti minut hoří celý byt. To byste před tím stromkem musela v tu chvíli stát s hasícím přístrojem, abyste to zarazila,“ popisuje scénář takového požáru.
Snad tam neumřel kamarád, bojí se Mostečané po tragédii v oblíbené restauraci |
Elektroinstalace i očišťovací rituály
Jako další častou příčinu požárů uvádí vyšetřovatel zanedbanou péči o elektroinstalaci. „Elektrická koloběžka nabíjená bez dozoru ve sklepě, malé akumulátory, powerbanky, mobily nabíjené doma na peřině, kde není dostatek odvodu tepla. Prodlužovačka za lednicí, kterou jste viděli naposledy, když jste jí tam dávali. Tyto situace se řadí ke druhé nejčastější příčině požárů u nás,“ dává další příklady rizik.
Vedle „tradičních“ příčin se ale hasiči občas potkají i s raritou. „Pamatuji si situaci, kdy zahraniční turista z nějaké exotické země dělal očišťovací rituál na hotelovém pokoji pomocí ohňů v plastové vaně. Nebo psa, jehož panička položila nákup na elektrický sporák. Pejskovi tam něco vonělo, tak vyskočil nahoru a varnou desku zapnul. Od ní chytla taška a od té byt,“ vzpomíná.
Češi umí improvizovat
Čeští hasiči jsou často žádaní i v rámci mezinárodních spoluprací. „Máme špičkový USAR (Urban Search and Rescue, pozn. red.) tým. To jsou hasiči, kteří vyhledávají osoby zavalené pod troskami domů. Měl jsem možnost vidět je na mezinárodním cvičení na Sicílii v městečku zničeném zemětřesením. Byly tam týmy z celé Evropy, ale jenom naši kluci byli schopní poradit si s věcmi, nad kterými ostatní tápali. Francouzi i Belgičané například měli zaběhlé postupy. Jenomže ty nefungovaly. A Češi šli zkrátka trochu okolo nebo na hranu a situaci vyřešili,“ chválí své kolegy.
Hasiči strhli konstrukci vyhořelé předzahrádky v Mostě, zásah už ukončili |
V souvislosti s USAR týmem vzpomíná host Rozstřelu také na nasazení při zemětřesení v Turecku. „To byla extrémně těžká situace, protože naši hasiči nezachraňovali živé, ale tahali z trosek mrtvoly. Pro Turky to byla vzhledem k jejich náboženství obrovská pomoc, ale pro naše kluky to byl velmi frustrující zážitek. Přesto na rozdíl od jiných týmů zůstali, a nakonec se jim podařilo najít i živé,“ vyzdvihl Kavka.
Turecká strana to podle něj obrovsky ocenila nejen na místě, ale i v Česku. „Místní turecká komunita našim hasičům přichystala při příletu slavobránu a byla opravdu vděčná,“ uzavírá vyšetřovatel a bývalý mluvčí.
Co prožíval při návštěvě kolegů v New Yorku měsíc po atentátech z 11.září? Jak se prokazuje rodině, které shořel veškerý majetek, její zavinění? Jak funguje spolupráce mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči? I o tom mluví Martin Kavka dále v Rozstřelu.
