Marie Moravcová se narodila 25. srpna 1898 na pražském Žižkově, kde i celý život bydlela. V lednu 1918 se provdala za o 11 let staršího železničáře Aloise Moravce. Narodili se jim dva synové - Miroslav a Vlastimil, kterém nikdo neřekl jinak než Áťa. Oba se stejně jako rodiče zapojili do protinacistického odboje.
Do odboje se Moravcová zapojila v podstatě už od počátku války. Jako dobrovolná sestra působila v Československém červeném kříži. Ten byl nacistům trnem v oku, proto ho brzy rozpustili. Pomáhala i lidem, kteří po Mnichovu utíkali z československého pohraničí. Pak už byl to byl pouze krok k tomu, aby naplno vstoupila do odboje.
Sehrála důležitou roli v operaci Anthropoid. Ve spolupráci s učitelem Jan Zelenkou-Hajským a dalšími bojovníky proti nacismu vytvořili zázemí pro parašutisty, kteří se nad Protektorátem Čechy a Morava vysadili mezi prosincem 1941 a červnem 1942. Jejich úkolem bylo provést atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
„V jeho přípravě hrála nezastupitelnou roli,“ řekl pro iDNES.cz vojenský historik Eduard Stehlík.
Byt manželů Moravcových na pražském Žižkově v Biskupcově ulici se stal kontaktním místem Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří později úspěšný atentát provedli. Moravcová se o výsadkáře starala. Prala jim, vařila, sháněla potraviny, vyřizovala vzkazy. „Vytvořila jim prakticky domovské prostředí,“ řekl Stehlík. A parašutisté i proto jí říkali „teta Marie“.
Manželé Marie Moravcová a Alois Moravec na nedatované společné fotografii z lázeňského pobytu.
V žižkovském konspiračním bytě po deset dní bydlel i Josef Valčík z výsadku SILVER A. Ubytoval tu dokonce svého německého ovčáka Moulu a kanárka. U Moravců se však nějakou dobu ukrýval i Karel Čurda, příslušník výsadku Out Distance, který byl nakonec tím, kdo členy operace Anthropoid prozradil a udal i samotnou Moravcovou.
Úspěšná likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, 27. května 1942, rozpoutal nacistický teror. Kromě hromadného zatýkání se Němci pomstili na Lidicích a Ležákách.
Gestapo za dveřmi
Jen několik dnů předtím, než před bytem Moravcových stálo komando gestapa, dostala Marie v Pardubicích od odbojářů Hany a Václava Krupkových ampulku s jedem. Už tehdy se bála prozrazení.
„Od samého počátku si uvědomovala, že nasazuje vlastní život. Věděla, že než bude popravena, bude pravděpodobně vystavena mučení a skončí na popravišti. Dopředu byla připravená obětovat svůj život, než aby při mučení promluvila a byla vystavena zradě svých přátel,“ řekl Stehlík.
Se svými obavami se svěřila Alfrédu Bartošovi, veliteli výsadku SILVER A, který se tehdy v Pardubicích pohyboval. O sebevražednou ampulku ho požádala. Bartoš pak přiměl Krupkovou, aby Moravcové dala svou. „Teta“ si jed ukryla do brože, kterou nosila na krku.
Osudnou se rodině Moravcových stala noc na 17. června 1942. Činžovní dům, ve kterém na Žižkově bydlela, gestapáci pod vedením kriminálního inspektora Oskara Fleischera obklíčili s úderem čtvrté hodiny ráno. Pak komando vtrhlo do bytu, kde našlo jen Aloise a Marii. Ta dokázala přesvědčit jednoho z gestapáků, aby ji nechal jít na toaletu. Pak neváhala. Než aby riskovala mučení a prozrazení úkrytu výsadkářů, zvolila smrt. Rozlomila ampulku s cyankáli a její obsah polkla.
Na Moravcové je fascinující, jak moc se děsila toho, že zklame. „Bála se toho natolik, že obětovala svůj vlastní život. Celou dobu žila v obrovském strachu, pochybovala o sobě samotné a ze strachu že by prozradila, radši zemřela. Její sebeobětování byla oběť pro nás všechny a je to důvod, proč bychom o ní měli mluvit,“ uvedl Stehlík.
„Její odvaha byla neskutečná. Dělala toto všechno i s ohledem na to, že byla matkou. Vychovala dva syny, oba dva položili život za Československou republiku,“ dodal historik.
Áťu gestapáci krutě mučili
Moravcová byla pohřbena na hřbitově v Ďáblicích v hromadném hrobě společně s dalšími Čechy, kteří hrdinně bojovali proti okupantům. Ještě předtím však nacisté využili její ostatky k hrůznosti, nad kterou se tají tech.
Áťa byl za protektorátu vlastně ještě dítě, i tak se ale ukázal jako platný člen odboje. Fungoval třeba jako spojka parašutistů z operace Anthropoid. Částečně se podílel i na samotném atentátu. Právě jeho jízdní kolo totiž osudného dne použil Gabčík.
Když gestapo zatklo Áťovy rodiče, nebyl v Praze. Nedozvěděl se proto ani to, že jeho matka už nežije. Domů přijel kvůli fingovanému telegramu, podle něhož Moravcová těžce onemocněla. Nacisté ho okamžitě zatkli.
Neúnavně bojovala za práva žen, nakonec Plamínkovou popravili nacisté |
Áťa musel hodiny přežívat kruté mučení. O jeho hrdinství svědčí fakt, že přestože se v rukou gestapa ocitl 17. června 1942 ráno, úkryt parašitustů v kostele v Resslově ulici prozradil až před půlnocí. A to teprve potom, co mu gestapáci ukázali uříznutou hlavu jeho maminky.
Zlomeného Áťu pak v poutech přivedli před dobytou kryptu Chrámu svatých Cyrila a Metoděje, kde před tím probíhal dlouhý boj mezi po zuby ozbrojenými německými vojáky a parašutisty. Tady pak Áťa musel těla mrtvých atentátníku a jejich kompliců identifikovat. Válku nepřežil. Spolu s jeho otcem Aloisem byl ještě v říjnu 1942 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
Starší Áťův bratr, Miroslav, byl za války československým letcem v řadách britského Královského letectva (Royal Air Force), zemřel během spojenecké invaze v Normandii, 7. června 1944, při havárii Spitfiru krátce po startu na bojový let.
„Vzala na sebe tu největší námahu“
Sám SS-Hauptsturmführer Heinz Pannwitz ve své závěrečné zprávě po vyšetřování atentátu otevřeně vyjádřil obdiv ženám, které parašutistům pomáhaly.
„V nejednom případě jsou nositeli ilegální činnosti manželky odbojářů. Jde o fanatické Češky, které se s vášnivou zavilostí věnovaly péči o atentátníky,“ psal Pannwitz vůdci Adolfu Hitlerovi. Zmínil se i o samotné Moravcové. „Vzala na sebe tu největší námahu, aby byl úkol atentátníků doveden k úspěchu,“ uvedl. A dodal, že vše, co dělala, činila s vědomím hrozícího trestu smrti.
„Je to příklad tvrdosti a obětování, kdy Češi sledují své ilegální cíle,“ konstatoval Pannwitz o operaci Anthropoid.
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvInspirativní ženySeriál iDNES.cz Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou. |
Zdroje:
- Osudové ženy: Marie Moravcová. Pořad ČRo.
- Paměť národa: „Teta“ Moravcová raději spolkla jed, než aby promluvila. Místa Paměti národa.
- Moravcové jako symbol okupace. Pořad ČT.
- Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé.
