NERV vládě ve středu večer představil své návrhy na dlouhodobé zlepšení salda veřejných financí. Podle dřívějších mediálních zpráv jde o více než dvě desítky opatření, která by v úhrnu mohla vést k úsporám až 200 miliard korun.
Daně zvýšit, počet policistů snížit. Rada vlády představila léky na deficit |
Mezi nimi se objevují například plány na zvýšení daní, zvýšení věku pro odchod do důchodu či omezení některých státních podpor.
Právě zmíněný první krok již premiér Petr Fiala a další klíčoví členové vlády odmítli již před začátkem jednání. „Musíme to vnímat jako jakési menu, ze kterého bude vláda vybírat,“ řekl o návrzích NERV Fiala. „Jednotlivá opatření komentovat nebudeme, vycházíme z programového prohlášení, ve kterém jsme se zavázali, že nebudeme zvyšovat daňové zatížení,“ doplnil.
Motivace hledat si práci
Ministr sociálních věcí Jurečka po jednání potvrdil, že podle návrhu ekonomů kabinetu navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Změna by podle něj měla přijít v první polovině příštího roku. Posun podle něj nastal také v otázce zavedení kurzarbeitu.
„Velmi konkrétně jsme se posunuli v otázce úprav parametrů kurzarbeitu,“ uvedl Jurečka. Dodal, že cílem je, aby když vláda pomoc aktivuje a je finančně náročná, aby byla i finančně návratná. V nějaký konkrétní moment jim stát zaplatí pomoc ze 100 procent a firmy přitom nemají žádnou spoluzodpovědnost, aby aspoň část pomoci byla návratná pro stát, dodal.
Ministr také novinářům řekl, že při nejnižší nezaměstnanosti v EU a velké poptávce na tuzemském pracovním trhu chce snížit poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti. „Abychom lidi motivovali si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,“ podotkl Jurečka.
Vyšší daně a do důchodu později. Ekonomové vládě radí utahování opasků |
Na schůzce se podle koordinátora NERV a předsedy představenstva státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jana Procházky však neřešily konkrétní věci.
„Šlo o to debatu otevřít a následně v tom pokračovat. Nyní se bude pokračovat na politické úrovni, vydefinují se témata, která jsou průchodná více a méně. Potom dostaneme materiál zpátky a budeme pracovat na konkrétnu,“ dodal Procházka.
„Nezaznělo žádné veto k nějakému konkrétnímu návrhu, ale je nutné se o nich bavit dál, rozpracovat je,“ doplnil Jurečka. Očekává, že diskuse bude složitá na úrovni vládní koalice i jednotlivých politických stran. Je podle něj třeba promyslet opatření tak, aby byla udělaná sociálně citlivě. „Víme, že v této situaci nemůžeme opatření dělat tupými škrty, ale opravdu dobře domýšlet dopady na sociálně zranitelné skupiny, domácnosti, obyvatele,“ doplnil.
V současnosti se doba vyplácení podpory v nezaměstnanosti odvíjí od věku žadatele. Lidé mladší padesáti let ji mohou pobírat po dobu pěti měsíců, lidé mezi 50 a 55 roky věku osm měsíců a starší po dobu jedenácti měsíců. Výše je pak závislá na předchozím průměrném měsíčním čistém výdělku, během prvních dvou měsíců činí 65 procent této částky, další dva měsíce 50 procent, následně 45 procent. Maximálně může ale podpora dosáhnout 0,58násobku průměrné mzdy.
Vyšší daně, menší důchod
Podle České televize návrh NERV obsahuje 14 opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a 11 opatření na omezení výdajů. Kromě zvýšení daně z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy navrhuje NERV na příjmové straně rozpočtu třeba také růst spotřební daně na alkohol a tabák. Dále ekonomové navrhují tak přesun některé druhů zboží a služeb do vyšší sazby DPH, zvednout by se podle nich měly i poplatky za těžbu nerostných surovin. Navrhují i zavedení odloženého školného na vysokých školách.
Na výdajové straně rozpočtu podle médií NERV navrhuje zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. Měl by se také zpomalit růst důchodů. NERV navrhuje i zrušení státní podpory pro stavební spoření či zrušení odečitatelné položky na dani za školkovné. Dalšími doporučeními jsou vrácení slev na jízdném na úroveň před rok 2018, snížení počtu úředníků nebo sloučení malých obcí.
Letos by měl stát hospodařit s deficitem 375 miliard korun, na příští rok vláda navrhla schodek 295 miliard.
