Kromě Ústeckého (17 %) a Karlovarského kraje (16 %) je vysoký podíl obyvatel v exekuci rovněž v Libereckém kraji (12 %). Jednoznačně nejhůře jsou na tom okresy Most, Ústí nad Labem a Chomutov. Například v Trmicích na Ústecku je v exekuci celkem 35 procent obyvatel, tedy více než každý třetí.
Naopak nejlépe je na tom Vysočina (6 %), Zlínský (6 %) a Pardubický kraj (7 %), konkrétně okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod a Zlín.
Interaktivní mapa exekucí |
V Česku je v současnosti vedeno zhruba 4,5 milionu exekučních řízení. Neznamená to však, že by téměř polovina Čechů byla v exekuci. U řady dlužníků se totiž kumuluje několik exekucí. Průměrně člověk v exekuci dluží 75 tisíc korun. Medián je ovšem nižší. Ve většině případů se tedy exekuce vztahuje na nižší částky v hodnotě kolem deseti tisíc korun.
Podíl lidí v exekuci, ale i výši průměrné dlužné částky v jednotlivých oblastech znázorňuje nová mapa exekucí. Ta kombinuje statistická data Exekutorské komory ČR s geografickými údaji a umožňuje je srovnávat napříč Českou republikou. Mapa vychází z dat z konce roku 2016, autoři ji budou pravidelně aktualizovat.
„Z mapy je jasně vidět, že nejhůře je na tom severozápad České republiky. Překvapení pro nás bylo, že Moravskoslezský kraj na tom není tak špatně, jak jsme očekávali. Vysoká zadluženost se tam vlastně týká jen Jesenicka a Bruntálska. Ostatní okresy jsou na tom lépe,“ komentuje odborník na dluhovou problematiku Radek Hábl.
Mapu doplnil kvalitativní výzkum s názvem „Jak zůstat člověkem v síti dluhů“, v rámci něhož tři výzkumnice provedly hloubkové rozhovory s 37 lidmi, pro něž osobně či pro jejich domácnost představují nadměrné dluhy významný problém v každodenním životě.
Dluhy ničí sociálně vyloučené i vysokoškoláky
Česká republika má podle autorů výzkumu a mapy exekucí jedny z nejpřísnějších podmínek pro oddlužení neboli osobního bankrotu. „V tomto směru jsme bohužel za evropským standardem,“ míní Hábl.
Exekucí přibývá po statisících, vymáhat se jich daří čím dál méně |
„Měl jsem paušál. Tam jsem udělal chybu, chtěl jsem sehnat nějakou tu rychlou půjčku. Volal jsem na předražené číslo. No a se vším všudy jsem nakonec dlužil nějakých 40 tisíc. Neřešil jsem ty upomínky, až to došlo až sem, kdy jsem byl bez peněz, exekutora na krku a dokonce jsem nebyl ani schopný úplně zaplatit nájem na ubytovně, tak i tady mám dluh. Ty dluhy jsou mi osudem,“ popisuje svoji cestu do dluhové pasti jeden z respondentů výzkumu, dvaačtyřicetiletý Robert z Chomutova. Jeho finanční problémy začaly poté, co prodělal operaci kolene a zůstal dlouhodobě na nemocenské.
Z výzkumu vyplynulo, že příčinou neschopnosti dluhy splácet není ani tak nízká finanční gramotnost zadlužených, ale mnohem častěji jde o souhru více nepříznivých okolností. Například ztráta zaměstnání, rozpad manželství, onemocnění nebo úmrtí blízkého člověka.
„Většina lidí, se kterými jsme hovořili, alespoň část svých dluhů pravidelně splácela či se o to aktivně pokoušela. U mnoha z nich bylo možné identifikovat jistý bod či body zlomu, kdy se často nečekaná osobní krize stává spouštěčem pro braní nadměrných půjček či pro ztrátu schopnosti dluhy splácet,“ říká jedna z výzkumnic Edit Szénássy.
Ukázalo se také, že předluženost není zdaleka jen záležitostí lidí s nízkými příjmy a vzděláním. Do dluhové pasti se často dostávají i vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří se obvykle pokládají za finančně gramotné.
„Mezi lidmi, se kterými jsme vedly rozhovory, se vyskytli manažeři, podnikatelé, státní úředníci, lidé důchodového věku, Romové z vyloučených lokalit, matky samoživitelky, lidé s drogovou minulostí, lidé pobírající starobní důchod i jedna paní s migrantskou historií ze třetích zemí,“ uvádí autorky studie. Lidí, kteří z nějakého důvodu splácení svých dluhů nejsou schopni, podle nich přibývá a často se postupně dostávají na okraj společnosti.
Exekuce přináší i řadu paradoxů. Podívejte se na rozhovor s nevidomým, který má MHD zdarma, a přesto skončil v exekuci kvůli jízdě načerno:
5. července 2017 |
Poslanci budou jednat o zmírnění pravidel oddlužení
Současný stav by mohla zlepšit novela insolvenčního zákona, která v současnosti leží ve Sněmovně. Lidem by měla usnadnit splácení dluhů (o novele čtěte zde). Do procesu oddlužení by se mohlo vstupovat bez ohledu na výši dlužné částky.
Podmínkou však je, že tím nebude sledovat nepoctivý záměr - například, že dluhy vznikly uzavřením půjčky, o které dlužník předem věděl, že ji nebude splácet.
Ministerstvo spravedlnosti chce rovněž novelou zcela odstranit stávající podmínku, podle které dlužník má být schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů. Další navrhovanou novinkou je, aby se o jednoho dlužníka s více exekucemi staral pouze jeden exekutor.
