V Norsku či Francii se rozhodli rozeslat do domácností brožury, které radí, jak si poradit při nenadálých krizových situacích, ať už jde o ty přírodní, technologické či válečné. Ve Finsku naopak jdou čistě elektronickou cestou, materiály mají k dispozici na webových stránkách. Mezi státy, které vydají brožuru pro krizi, patří i sousední Polsko.
Připravit obyvatele na případnou krizi nyní plánují také české úřady. Ministerstvo vnitra společně s Hasičským záchranným sborem připravuje aktualizaci současných příruček. Ty by měly být nově srozumitelnější a připraveny po vzoru manuálů právě ze severských zemí. Adaptovat by se měl konkrétně finský koncept „72 hodin“.
Šest litrů vody a konzervy. Francie rozešle občanům manuál pro případ krizí |
Ten se zaměřuje na přípravu obyvatel v situacích, kdy jsou odříznuti od běžných zdrojů a pomoci. Vychází z předpokladu, že při katastrofě – ať už jde o přírodní pohromy či jiné mimořádné události – může trvat až 72 hodin, tedy tři dny, než se záchranné složky dostanou na místo a začnou poskytovat pomoc.
Součástí změn jsou také takzvané „karty pro starosty“, tedy návod pro manažery, starosty a jiné vedoucí pracovníky, jak postupovat při řešení krizových situací, od povodní přes úniky nebezpečných látek, rozsáhlé požáry až třeba po válečný konflikt.
„Celý projekt je založený na myšlence sdílené bezpečnosti, kdy odpovědnost nespočívá pouze na bedrech státních institucí, ale podílíme se na ní všichni. Současné bezpečnostní hrozby vyžadují nejen kvalitní práci bezpečnostních složek, ale rovněž připravenou a odolnou společnost,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Jaké zásoby nakoupit a jak dát první pomoc? Poláci dostanou brožuru na krize |
Aktualizované příručky by měly být vydané v průběhu letošního léta. Zatím není jasné, zda budou úřady brožury hromadně rozesílat poštou, tak jako to udělali ve Francii či Norsku, nebo jestli se materiály dají k dispozici pouze elektronicky. O tom bude muset v následujících měsících rozhodnout vláda.
Co obsahují manuály pro přežití v krizi?
Manuály pro přežití obsahují informace o tom, jak ochránit sebe a své nejbližší, co dělat v případě bezprostředního ohrožení a jak se angažovat v obraně své komunity.
Co mít v evakuačním zavazadle?
|
Ve Švédsku vydávají už od druhé světové války brožuru s názvem „Když přijde krize nebo válka“. Švédská publikace obsahuje také rady, co si počít při případném jaderném útoku. Nejlepší ochranu podle brožury poskytují speciální protiletecké kryty. „Po několika dnech se případná radiace po použití jaderných zbraní prudce sníží,“ uvádí.
V nové francouzské brožuře je například seznam nejdůležitějších telefonních čísel a rozhlasových stanic, nebo také výpis toho, co by nemělo lidem chybět v základní výbavě. Francouzi by ve sklepě či v komoře měli mít nachystaných šest litrů vody, tucet konzerv s jídlem, bateriové články, svítilnu, lékárničku s obvazy a paracetamolem. V severských manuálech jsou kromě trvanlivých potravin uvedeny léky včetně jodových tablet pro případ jaderné havárie.
Čeští hasiči mají na svých webových stránkách také aktuální manuál, který může použít každý, kdo se do krizové situace dostal, nebo se na ni chce připravit. Příručky jsou k dispozici zde.
Pro českou veřejnost je důležitá hlavně příručka pro případ ohrožení. Ta obsahuje návod na zvládnutí krizových situací jako je požár, povodeň, dopravní nehoda, únik chemické látky či nález letecké pumy.
Při střelbě či povodních pomůže výstražný systém. Jeho spuštění se možná urychlí |
Letos na jaře by se měl také začít zavádět nový výstražní systém, který má sloužit pro varování a informování lidí při neštěstích, útocích či živelných katastrofách. Stát totiž loni na podzim rozhodl o výstavbě systému Cell Broadcast. Podle hasičů, kteří ho dostali na starosti, je jeho prostřednictvím možné varovat lidi během několika minut a také přesně definovat území pro doručení výstražné zprávy.
Nutnost modernizace výstražných systémů ukázaly především loňské povodně. Již tehdy odborníci zmiňovali, že varování a informování obyvatel dosáhlo na své limity.
