Seznam 19 mantinelů demokracie sepsali například bývalý premiér Petr Pithart, uznávaný právník Karel Eliáš, ústavní expert Marek Antoš, sociolog Lukáš Linek nebo ekonom Edvard Outrata.
„Každá moc má vždycky tendenci rozpínat se za vytyčené hranice. Hrozba rozpínání moci se v osobě předsedy vlády už nějaký čas ohlašuje jako to, co by mělo být: zrušení či omezení Senátu, likvidace územní samosprávy, zjednodušení jednacího řádu Sněmovny i vlády,” říká o svých motivech pro přesné vytyčení mantinelů Petr Pithart.
Nezasahování do trestních kauz nebo nezávislá média
Mezi pravidly je na prvním místě, že vláda nebude zasahovat do nezávislého vyšetřování trestních kauz. Dále třeba, že ministři nebudou ovlivňovat nestrannost Finanční správy či bez závažných důvodů odvolávat Nejvyššího státního zástupce. Vláda bez důvěry by podle vytyčených hranic měla vládnout jen nezbytně dlouhou dobu.
A také nezasahovat do nezávislosti veřejnoprávních médií. Záměr podpořil i ředitel ČT Petr Dvořák. Jeho vyjádření MF DNES zjišťuje.
Předsedu rady České televize Dvořákova podpora překvapila. „Není obvyklé, aby se generální ředitel České televize v takovýchto občanských iniciativách angažoval. Z hlediska zákona to ale ničemu neodporuje. Jako každý občan České republiky samozřejmě může svůj podpis připojit. Proč výzvu podepsal, netuším. Asi to viděl jako naléhavé,“ řekl MF DNES předseda Rady ČT Jan Bednář.
Nynější premiér Andrej Babiš v minulosti ČT opakovaně kritizoval. A dokonce si u radních na veřejnoprávní médium vloni stěžoval. Nelíbily se mu tři reportáže odvysílané v pořadu 168 hodin a Reportéři ČT z počátku loňského roku.
Řešily se v nich Babišovy neprůhledné transakce korunových dluhopisů. Babiš, aniž by svá tvrzení doložil, dříve řekl, že reportáže byly točené na objednávku. Vyjádřil také údiv nad tím, jak důsledně médium veřejné služby o jeho podnikání informuje. Rada jeho stížnost zamítla jako neopodstatněnou.
Výzvu podpořil i šéf NKU, který dohlíží na hospodaření státu
Připojil se také i šéf Nejvyššího kontrolního Miroslav Kala, který dohlíží na hospodaření státu.
„Důvodem byl bod říkající, že vláda nečiní žádné kroky, jež by ovlivnily nezávislou činnost kontrolních a dozorových orgánů veřejné moci,“ zdůvodnil svou podporu iniciativě Kala.
Ten přitom už před Vánoci ostře vystoupil proti chystané změně jednacího řádu vlády, která mu na zasedání ministrů měla zapovědět vstup. To kritizovaly protikorupční organizace i opozice.
Výzvu podpořilo několik známých osobností - třeba teolog Tomáš Halík, herec Tomáš Hanák nebo astronom a fyzik Jiří Grygar. „Sdílím obavu tvůrců výzvy, že Česko se po volbách do Sněmovny může sesunout po šikmé ploše do totalitní minulosti,” uvádí Grygar.
Rekonstrukce státu chce přimět k podpisu i politiky
V příštích týdnech plánují zástupci Rekonstrukce státu obejít členy vlády, poslance a senátory s žádostí o podpis výzvy.
„Vládnoucí strany se střídají, ale pravidla zajišťující svobodu a demokracii musí přetrvat. Čím přesněji a věcněji vytyčíme mantinely pro politickou hru, tím se aktuální politická situace rychleji vyjasní a uklidní,“ říká iniciátor vzniku Mantinelů demokracie garant Rekonstrukce státu Pavel Franc.
Podobnou taktiku Rekonstrukce státu využila už před čtyřmi lety, když před volbami přiměla politiky napříč stranami, aby se zavázali k přijetí devíti protikorupčních zákonů. Část poslanců a senátorů například z řad ODS či ČSSD si pak stěžovala, že při vynucování jejich slibů používá iniciativa nátlak. Tomio Okamura tvrdil, že organizace používá gangsterské metody.
Jména poslanců, kteří se pokoušeli okleštit registr smluv a zastřít tak informace o tom, jak stát nakládá se 150 miliardami, například vyvěsili na billboardech po republice.
