Malostranská beseda se na tři hodiny otevřela veřejnosti, zvonu požehnal Vlk

Za dvě stě milionů se dá postavit obytný dům s desítkami bytů. Anebo z gruntu přestavět kulturní stánek Malé Strany známý pod názvem Malostranská beseda. Po tříleté rekonstrukci si ji dnes poprvé mohla prohlédnout veřejnost. Lidé se tak mohli aspoň na chvíli podívat, za co se stamiliony utratily.

Renesanční stropy zdobí například videokavárnu a spolkovou místnost ve druhém patře Malostranské besedy. | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Od 14 do 17 hodin měli lidé možnost prohlédnout si zatím nezařízený interiér ve všech patrech včetně unikátního renesančního krovu, jehož oprava nemá co do rozsahu konkurenci.

V 15 hodin nový zvon v prostřední věži pokřtil kardinál Miloslav Vlk. Zároveň se přimluvil za to, aby zvon dostal jméno Václav.

Naplno se beseda pro veřejnost otevře 1. března, kdy začne plnit roli multikulturního centra Prahy 1.

Proč se prostavělo více?

Cena rekonstrukce se z původních 58 milionů, které v roce 2005 nabídla v tendru vítězná firma Podzimek a synové, nakonec vyšplhala na nynějších více než 200 milionů.

"Původně se neuvažovalo o tak rozsáhlé rekonstrukci," vysvětluje rozdíl v ceně šéf investičního oddělení Prahy 1 Petr Born.

Poprvé zvon

Vůbec poprvé v historii dostane jedna z věží besedy zvon. Byl pořízen zhruba za 330 tisíc korun z veřejné sbírky. Dílo zvonaře Petra Rudolfa Manouška váží 160 kg. Jeho zvláštností je, že se při zvonění nehýbe. Rozeznívá ho elektromagnetické bicí kladivo, jemuž dávají impulzy hodiny.

Měla se opravovat jen dvě patra, u budovy s pětisetletou historií se zpočátku nepočítalo například s přestavbou suterénu, s rekonstrukcí přízemí a hlavně s obnovou tří věží.

Ty byly na střechu dodatečně umístěny po roce 1628, ale o dvě stě let později byly zbourány. Zájem o jejich navrácení potvrdili nynější obyvatelé Prahy 1 v anketě, kterou radnice uspořádala v roce 2007.

Jakmile Praha 1 zjistila, že odborná veřejnost i občané podporují záměr vrátit věže na střechu, bylo jasné, že není možné spokojit se jen s opravami dvou pater, ale že rekonstrukce někdejší radnice Menšího Města pražského musí být úplná.

"Doprojektovat přízemí a suterény byla v tu chvíli už jen související akce," říká starosta první městské části Filip Dvořák.

Dokladem dovednosti stavbařů je podle architekta Jana Karáska z ateliéru KAVA nejen osazení tří staronových věží na střechu, ale hlavně unikátní rekonstrukce renesančního krovu. "Nebyl při ní použit jediný hřebík, šroub nebo nýt," zdůrazňuje architekt s tím, že podmínku zachovat původní technologii si dali památkáři.

Z historie besedy

1478 – malostranští konšelé koupili pozemek na severovýchodním rohu rynku od Jana Tovačovského z Cimburka a postavili na něm Malostranskou radnici
1541 – obrovský požár zničil dvě třetiny malostranských staveb, ale radnice vyvázla téměř nepoškozená
1611 – pasovští vojáci vydrancovali Malou Stranu včetně její radnice
1617–1622 – přestavba budovy do dnešní pozdně renesanční podoby
1628 – mezi lidmi se začínají vybírat peníze na vztyčení tří věží
1648 – radnice poničena po vpádu švédských vojsk
1660 – barokní úpravy objektu, podle jedné z hypotéz byly tři věže vztyčeny právě v této době
1784–1793 – po sloučení čtyř pražských měst a přenesení správy na Staroměstskou radnici už nemá Malostranská radnice uplatnění; její budova se přestavuje na sídlo fiskálního úřadu a berního archivu
1828 – odstraněny tři věže
1868 – vznik Malostranské besedy