Není jasné, komu patří. Stát hledá majitele statisíců nemovitostí

  0:01aktualizováno  0:01
Stát už pátým rokem hledá majitele dvou set tisíc pozemků a budov, které nemají jasného vlastníka. Oslovil i veřejnost, ale najít si některý z nich, kde figuruje shodné příjmení, a přihlásit se o něj jako o svůj domnělý majetek, přece jen nestačí.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových prodával například tento pozemek. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nečekaná zpráva před rokem překvapila jednu kladenskou důchodkyni. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) kontaktoval sedmdesátiletou ženu, aby si doplnila údaje o své osobě do katastru nemovitostí k půlhektarovému pozemku v obci Klobuky u Kladna.

„Pozemek jí darovali jako pětileté v roce 1948 její rodiče a ona sama neměla až do chvíle, kdy loni obdržela výzvu ÚZSVM, o tomto daru ponětí,“ líčí jeden z příběhů mluvčí úřadu Radek Ležatka.

„Z dosavadních zkušeností s prošetřováním žádostí vyplynulo, že zhruba v 90 procentech případů se nejedná o příbuzné žadatelů, ale o osoby se stejným příjmením. Doložit své příbuzenství nějakým dokladem je tedy schopno jen přibližně 10 procent z nich,“ vysvětluje Ležatka.

Stát zdědil pozemky po „nemajetném“ kočím, který už půl století nežije

Největší pozemek s nejasnými vlastníky se nachází ve Vizovicích. Les o výměře 418 hektarů má totiž celkem 276 vlastníků, z čehož pět patří mezi nedostatečně identifikovatelné.

Od roku 2014 běží desetiletá lhůta, během které je možné se k majetku (je-li špatně zapsaný v katastru) přihlásit. Pak bude mít totiž podle zákona stát za to, že vlastník svou nemovitost opustil, a potom připadne opuštěná nemovitá věc do vlastnictví státu.

Většina problematických zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989.

Historie se otiskla do katastru

Mezi špatnými zápisy vlastníků lze dohledat řadu pohnutých příběhů 20. století. Některé z nemovitostí jsou také stále zapsané na osoby, které zemřely během 2. světové války v nacistických táborech. „ÚZSVM v takových případech podává k soudu návrh na prohlášení těchto osob za mrtvé, aby se poté mohla projednat jejich pozůstalost,“ říká Ležatka.

Příkladem může být osud vlastníků zemědělských pozemků rodiny Spirových. „Ve spolupráci s městem Napajedla se podařilo zjistit, že se jedná o židovskou rodinu,“ vysvětluje mluvčí.

Manželé Šandor a Františka Spirovi se stali nezvěstnými po deportaci z koncentračního tábora Terezín v roce 1943 a o čtyři roky později byli prohlášeni za mrtvé. Jejich syn Emil zemřel v Osvětimi.

Naopak ve Vacenovicích u Kyjova se úřadu podařilo dohledat, že vlastníkem opuštěného pole je významný místní rodák Polykarp Křížek, příslušník československého letectva v britské RAF během 2. světové války. Ten po roce 1945 odešel do emigrace ve Velké Británii, kde se také oženil a prožil zbytek života. Zemřel v roce 1994. Šetření bylo ukončeno podáním návrhu na dodatečné projednání dědictví.

Dohledávání neznámých nebo nejasných vlastníků je mimořádně časově a odborně náročná agenda.

„Vyřešených případů je zhruba 22 tisíc, 48 tisíc jsme jich začali prošetřovat,“ vypočítává Ležatka. V 60 procentech případů dal úřad podnět k zahájení dědického řízení. Ve 12 procentech případů se zjistilo, že nemovitost je už ve vlastnictví státu. A jen v osmi případech ze sta se vlastník položky sám přihlásí.

Majitelé žijí za mořem

Na majetkový úřad se obracejí i potomci Čechů žijící v zahraničí. Ozvala se například Australanka, která potřebovala dohledat dokumenty potřebné pro nabytí vlastnictví pozemku ve Vodňanech, jenž patřil jejímu otci.

Naopak město Frenštát pod Radhoštěm pátrá po spolumajitelce šesti pozemků, na kterých jsou postaveny mimo jiné obecní bytové domy. Město by chtělo domy opravovat, k udělení stavebního povolení je však nutný souhlas všech majitelů pozemků. Jenže podle dostupných informací a poslední zprávy majitelka podílu žila v roce 1938 v americkém Chicagu a zemřela bezdětná.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Přišel čas vzít si naši zemi zpátky, řekl Klaus. Představil hnutí Trikolóra

Václav Klaus mladší představil nové politické uskupení Trikolóra, na snímku se...

Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Další z rubriky

Firma nepokácela tisíce smrků napadených kůrovcem, zaplatí čtyři miliony

Kůrovec řádí na vysočině. Nejhůře z kraje je na tom Třebíčsko. Například u...

Česká inspekce životního prostředí v Českých Budějovicích uložila pokutu čtyři miliony korun společnosti H - Agrana,...

V Podkrkonoší řádilo o víkendu malé tornádo. Odpojilo město od proudu

Gustnádo, Rtyně v Podkrkonoší (15. 6. 2019).

Silné bouřky zasáhly o víkendu Česko a zanechaly za sebou popadané stromy a poničený majetek. Kromě obvyklých blesků,...

Praha vypíše zakázku na projekt na autobusový terminál na Smíchově

Na Smíchově vznikne obří dopravní terminál. Na obrázku jedna z možných...

Pražský magistrát vypíše zakázku na vypracování projektu nového dopravního terminálu u smíchovského nádraží. Projekt...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz