Někdejší oblíbený podnik pražské smetánky, který dnes patří podnikateli Michalisu Dzikosovi, je zavřený od roku 1997 a chátrá. Před sedmi lety se objevil projekt na jeho obnovu, měl být hotový v roce 2006, ale stále zůstává jen na papíře.
Zástupce investora Jaromír Hrdlička tvrdí, že se zbrzdil především proto, že se řadu let čekalo na územní rozhodnutí a stále ještě chybí stavební povolení.
To ale majitel pravděpodobně už za několik dní dostane od stavebního úřadu Městské části Praha 5. "Dlouho jsme čekali na posudek památkářů. Předpoklad je, že začátkem března vydáme stavební povolení," uvádí Zuzana Bilá z odboru vnějších vztahů.
Funkcionalistické Terasy v Praze 5 jsou uzavřené už 14 let
Oproti minulosti je v blízkosti bývalé restaurace mnohem více hluku
Stavět se ale nezačne hned na jaře. Investor se totiž v následujících měsících chystá svůj původní záměr částečně upravit. Přiměla jej k tomu prý především ekonomická krize.
Stále se sice počítá s opravou restaurace a přístavbou hotelu podle návrhu ateliéru Kuba a Pilař. Zvažuje se však, že hotel bude pro méně movitou klientelu, než se původně počítalo. Také se možná upustí od plánu zbudovat v něm kongresové centrum.
"Rozjezd stavby tak lze očekávat nejdříve ve druhé polovině příštího roku, spíše ale později. Už na to tolik nespěcháme," tvrdí Hrdlička. Obnova Teras má stát řádově stovky milionů korun, neměla by překročit půl miliardy.
Investor má souhlas památkářů
Zchátralý dům na skále nad Vltavou v současnosti hlídá bezpečnostní služba. Podle Hrdličky je zabezpečený před větrem a provádějí se v něm pouze nezbytné provizorní opravy. Připravilo se sice nové připojení na vodovod a kanalizaci, hlavní práce se ale rozběhnou až po získání stavebního povolení.
"Budova restaurace trpí spíše opakujícími se útoky vandalů a zlodějů, jejichž stopy nesou některá okna a dveře. Mnohé otvory jsou proto zabedněny, takže interiér v některých místech působí dojmem pevnosti v očekávání hordy nájezdníků," uvádí zástupce investora.
Hotel vyroste z obou stran stávající budovy proto, že by si prý restaurace sama na sebe nevydělala. Hrdlička argumentuje, že oproti meziválečné době je kvůli frekventovaným silnicím v okolí nesrovnatelně větší hluk, a proto nelze počítat s tolika návštěvníky.
Jisté také je, že se neobnoví bazén dole pod skálou, který během desítek let nevyužívání zarostl keři (podle pamětníků tam stejně pronikalo příliš málo slunce).
Památkáři s projektem dlouhodobě souhlasí. "Před lety nám celkem konvenoval a odsouhlasili jsme ho i s novou dostavbou. Dospělo se k docela zajímavému návrhu," uvedl v minulosti ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu Michael Zachař.
Terasy se kulturní památkou staly v roce 1988, od začátku 90. let spolu s přilehlou vilovou čtvrtí i filmovými ateliéry mají statut památkové zóny.
Inspirace z Kalifornie na pláni HabrováBarrandovské terasy jsou dílem stavebního inženýra a podnikatele Václava Havla a architekta Maxe Urbana. Otce bývalého prezidenta inspirovala restaurace Cliff House v San Francisku, která se dodnes tyčí nad Pacifikem. Urban zhotovil moderní architektonický projekt, Havel na něj zajistil peníze. Svůj záměr uskutečnili na pražské periferii na neobydlené pláni Habrová, kde zbudovali restauraci s vyhlídkovou věží. Terasy se slavnostně otevřely veřejnosti 4. října 1929 a rychle se staly oblíbeným cílem vyšší a střední třídy. Punc exkluzivního podniku si udržely i během komunismu. Po sametové revoluci funkcionalistickou stavbu v restituci získali prezident Václav Havel a jeho bratr Ivan. Své podíly převedli na manželky, posléze se jedinou majitelkou bývalé restaurace stala prezidentova choť Dagmar, která ji v únoru 2003 prodala Dzikosovi. |
