„Přišli jsme o moudrou a statečnou ženu. Obě vlastnosti měla ve vynikající míře. Vždycky se k Česku znala a byla na svůj původ hrdá. Bez ní bychom se nikdy nestali členy NATO, za což můžeme být v dnešních dnech obzvláště rádi,“ ocenil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg kvality zesnulé Madeleine Albrightové.
Podle diplomata Petra Koláře uměla lidi výborně odhadnout. „Měla perfektní odhad na Vladimira Putina. Hovořila o něm jako o chladném, slizkém, chladném KGBákovi. Ve své knize o fašismu píše, že je schopný napadnout druhé a pak se prohlašovat za oběť, což je přesně to, co se stalo nyní na Ukrajině. A to napsala v roce 2018,“ připomněl zase bývalý český velvyslanec v USA Michal Žantovský.
„Skvělá ženská, srdečná s jiskrou v duši, která byla úplně odzbrojující. Byla naší průvodkyní v americké politice, pomáhala nám protlačovat naše zájmy, za což to pak někdy schytávala,“ vzpomenul bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra.
Hosté připomněli i její soukromý život mimo diplomacii. „Měla Farmu ve Virginii, kam jezdila relaxovat se stádem krav. Tam za ní jezdila i herečka Barbra Streisandová,“ zavzpomínal Žantovský.
Celý život zasvětila boji za demokracii
Rodačka z pražského Smíchova, jejíž rodina opustila Československo nejprve za druhé světové války a pak po komunistickém převratu, se stala první ženou v čele americké diplomacie. Ministryní zahraničí byla v letech 1997 až 2001 v administrativě demokratického prezidenta Billa Clintona. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN. Významně se zasloužila o členství Česka a dalších středoevropských států v NATO.
„Zasvětila celý svůj život tomu, aby se šířila a dodržovala demokracie, což je jejím největším dědictvím,“ ocenil Žantovský. „Uměla o věcech konstruktivně debatovat, proto měla přátele i mezi republikány. Na druhé straně byla skrze svůj výraz poměrně čitelná,“ dodal diplomat Petr Kolář.
Hluboké přátelství ji pojilo s exprezidentem Václavem Havlem, s nímž hodnotově souzněla. „Pojily je hodnoty z éry Tomáše Garrigua Masaryka a mnichovské trauma, které jim vštípili jejich rodiče. Vždy tvrdila, že se zlu nesmí ustupovat,“ připomněl Vondra.
Po Albrightové by se mohl pojmenovat most, který má do tří let překlenout Vltavu mezi Smíchovem a Podolím a zatím se mu pracovně říká Dvorecký. S návrhem přišel pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr.
„Určitě bych byl pro,” uvedl na dotaz iDNES.cz bývalý diplomat Petr Kolář. „Jednak to bude důstojné místo, jednak kolem toho nebudou nesmyslné disputace ohledně adres. Je to skvělý nápad.”
Lidé, kteří chtějí osobně vyjádřit úctu Albrightové a soustrast její rodině, mohou přijít podepsat kondolenční knihu do prostor Amerického centra na Malé Straně. Přístupná je od pondělí do středy vždy od 13:00 do 16:00. Americké velvyslanectví v Praze nabídlo zájemcům také elektronickou kondolenční knihu.
Albrightová se narodila v Praze v roce 1937 v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Po vyhlášení protektorátu rodina emigrovala do Velké Británie. Do Spojených států přišli Korbelovi v roce 1948. Po celý život si Albrightová udržela znalost češtiny i blízké vazby ke své rodné vlasti.
