Že Maďarsko požádá o trvalou výjimku z nově dohodnutých pravidel migrační a azylové politiky, oznámil ve středu maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka, podle kterého si omezení nelegální migrace žádá „drastické“ kroky.
Členské státy EU v květnu definitivně schválily balíček opatření, který mimo jiné počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů a rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
Dalším pilířem je princip, že přetíženým zemím budou ostatní státy pomáhat převzetím části migrantů nebo finanční či materiální podporou. Balíček neměl v Radě EU jednomyslnou podporu, Česko se hlasování o něm zdrželo.
Výjimka pouze při změně základních smluv
„Nizozemská vláda v dopise zaslaném Evropské komisi informuje o svém cíli výrazně snížit migrační tlak na Nizozemsko. Proto jako svou prioritu vidí co nejrychlejší uvedení do praxe nedávno schváleného Migračního paktu. Jinak Nizozemsko navrhne opt-out (výjimku) z evropské spolupráce v oblasti migrace,“ komentovala pro iDNES.cz mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Podle jejích slov Nizozemsko tak učiní pouze v případě, kdyby byla otevřena vyjednávání o zakládajících smlouvách EU. „Výjimku je totiž možné mít pouze na základě jejich změny. V tuto chvíli však žádná změna smluv není na stole, a ani se v nejbližší době nepředpokládá,“ doplnila Malá.
EU definitivně potvrdila migrační balíček, Česko se ve všech hlasováních zdrželo |
Kdyby se tak v budoucnu hypoteticky stalo, bude podle ní Česko zastávat takovou pozici, která bude pro republiku v danou chvíli nejvýhodnější a nejefektivnější z hlediska boje proti nelegální migraci v rámci evropské migrační politiky, napsala neurčitě Malá v odpovědi redakci.
„Nejpřísnější azylová politika“
Web Politico hodnotil nové maďarské vyjádření jako další známku slábnoucího konsenzu EU kolem imigrace. Maďarská vláda v širším prohlášení výhrady vůči novému balíčku příliš nespecifikovala a jako příklad nežádoucích opatření uvedla „kvóty na rozdělování migrantů“. Sama chce podle tiskové zprávy prosazovat migrační politiku, která ochrání národní zájmy.
Ministr Bóka na sociální síti X uvedl, že Budapešť požádá o tzv. opt-out z migračních a azylových pravidel, „umožní-li to úprava smluv“ EU. Jak podotýká Politico, zásah do základních unijních smluv je zdlouhavý proces vyžadující jednomyslnost členských zemí. Evropská komise na středečním brífinku uvedla, že v dohledné době zahájení tohoto procesu neočekává.
Česko bez výjimky, ujištěním navzdory. Co přesně stojí v migračním paktu |
Tento postoj vyjádřila poté, co ji o výjimku oficiálně požádala nová pravicová vláda Nizozemska, která plánuje zavést „nejpřísnější azylovou politiku“ v dějinách země. Dojednaná unijní reforma nicméně zůstává závazná a nizozemská vláda dala najevo, že bude pokračovat v jejím uvádění do praxe.
