Ministři jednali za zavřenými dveřmi bez mobilních telefonů o nejpalčivějších zahraničněpolitických otázkách i samotném fungování sedmadvacítky. Jedním z témat bylo i vyšetřování srpnového pokusu o útok na letiště Lipsko/Halle.
U ukrajinského nákladního letadla tam byl 4. srpna nalezen a zneškodněn dron naložený výbušninami. Německá vláda v úterý z incidentu oficiálně obvinila Moskvu a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před jednáním uvedla, že událost nese „všechny znaky státem sponzorovaného terorismu“.
Český ministr zahraničí potvrdil, že Praha bere německá zjištění s maximální vážností. „Nepochybně se od našeho německého kolegy dozvíme nějaké detaily k tomu incidentu v Lipsku, kde asi chybělo málo, aby byl někdo zraněn nebo aby se stalo nějaké velké neštěstí,“ řekl Macinka novinářům.
Velmi vážné, nelze je brát na lehkou váhu, řekl Babiš k incidentům v Německu |
„Je třeba si uvědomit, že Lipsko je téměř za hranicemi České republiky. To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko, ale je to blízko nás, takže je to něco, co nás zajímá, a něco, čemu bychom měli a chtěli věnovat nějakou větší pozornost,“ pokračoval ministr.
Po odpoledním bloku pak český ministr doplnil, že Berlín sice nehodlá situaci s Ruskem zbytečně eskalovat, ale reakce na sabotáže je nutná. „Německo bude mimo jiné přistupovat trošku restriktivněji k pohybu diplomatů. Z incidentů, které se staly, se skloňuje nejen Lipsko, ale i případy z Rumunska a Bulharska. Nikdo to tu nebere na lehkou váhu,“ prohlásil Macinka.
Šéf české diplomacie znovu zopakoval, že se rozhodl povolat k vysvětlení ruskou velvyslankyni v Praze Annu Ponomarjovovou.
„Zjištění není možné brát na lehkou váhu. Opravdu to není v rovině nějakých mediálních spekulací, že by to byla nějaká vnitropolitická hra. Tomu bohužel nic nenasvědčuje,“ řekl Macinka s tím, že ruská strana dosud k incidentu nepředložila žádné vysvětlení. Ruský prezident Vladimir Putin naopak obvinění Berlína odmítl a označil důkazy za podvržené.
PŘEHLEDNĚ: Německo, Litva i Česko. Kreml stupňuje sabotáže, vlastní lidi nepotřebuje |
Česko podle Macinky postupuje v souladu s dalšími evropskými státy, které k předvolání ruských diplomatů rovněž sáhly. Podobný krok v Irsku potvrdil například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Po návratu z Irska plánuje Macinka celou věc konzultovat s domácími zpravodajskými službami.
Zpřísnění pohybu pro Rusy?
Incident v Lipsku může urychlit zpřísnění pravidel pro cestování zástupců Moskvy po schengenském prostoru. Macinka připomněl, že funguje na celoevropské úrovni od letošního ledna pouze povinnost notifikace jejich pohybu, přičemž plně restriktivní režim zavedlo jen Estonsko. To by se ale v Česku mohlo brzy změnit.
„My to řadu měsíců vyhodnocujeme. Ve spolupráci s našimi tajnými službami připravujeme návrh, jak systém notifikací upravit tak, aby to lépe odpovídalo bezpečnostním potřebám. Je jen otázkou času, kdy k tomu přistoupíme,“ avizoval v Irsku Macinka, i když dodal, že na celounijní úrovni se na jednotné akci státy zřejmě neshodnou.
Kromě hrozby ruských sabotáží řešili ministři také blížící se zimu na Ukrajině, kde Rusko útočí na energetickou infrastrukturu. Podle šéfa české diplomacie se ale v kuloárech stále častěji hovoří o nutnosti hledat cestu k příměří.
Neústupná pozice k přehlasování
Kromě bezpečnostních krizí a pomoci Ukrajině se část neformálních debat za zavřenými dveřmi týkala také fungování unijní zahraniční politiky a způsobu schvalování společných stanovisek. Podle Macinky v této věci sílí tlak na změnu pravidel.
„Pozice České republiky tady v této debatě zůstává jasná: my nechceme, aby se to jakkoliv změkčovalo, aby bylo možné vydávat nějaké společné prohlášení i v situacích, kdy třeba někdo nesouhlasí,“ uvedl ministr s tím, že na uvolnění pravidel tlačí některé větší státy sedmadvacítky.
To už je existenční ohrožení, řekl německý ministr o jednomyslném hlasování v EU |
„My jsme se i v programovém prohlášení vlády zavázali, že nepřipustíme jakékoli zmenšování toho jednomyslného principu anebo jakéhokoliv dalšího přenášení rozhodovacích pravomocí na Evropskou komisi. Naše pozice bude určitě na straně těch zemí, které si nepřejí, aby mohly být třeba vynechány nebo aby mohly být třeba přehlasovány,“ doplnil Macinka.
Jednání ve Wicklow pokračovala za účasti zástupců partnerských států, včetně Británie, Kanady či Norska.
