Úplně jiná situace by podle Babiše byla, kdyby členství vyžadovalo souhlas obou parlamentních komor. „Vyžadovalo by to úplně jiný přístup. Počkáme, co další naši spojenci v NATO a EU. Domluvili jsme se o komunikaci a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Není to, že bychom o tom rozhodovali zítra nebo hned,“ dodal.
K Radě míru se vyjádřil také prezident Petr Pavel. „Bez znalosti cílů či mandátu Rady míru je velice těžké udělat analýzu toho, zda by Česko mělo, nebo nemělo být součástí,“ řekl při návštěvě Olomouckého kraje.
„Zní to velice hezky, vypadá to prestižně, ale co je podstatné vědět, není, kolik stojí vstupenka, ani to, kdo se postavil do čela a učinil se doživotním předsedou s právem veta,“ uvedl Pavel.
Trumpovu Radu míru musíme odmítnout, jinak budeme za exoty, říká expert |
„Pro každou zemi je důležité vědět, jaké cíle a mandát by rada měla mít, v jakém vztahu bude k OSN a Radě bezpečnosti, jaké pravomoce bude mít, čím se vůbec bude chtít zabývat, na jaké úrovni bude chtít přijímat rozhodnutí a nést za ně odpovědnost a v rámci jakého právního rámce,“ vyjmenoval prezident.
Součástí Rady míru by chtěl být každý, tvrdí Trump
Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostala Česká republika ve čtvrtek. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu.
Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Pozvánku do Trumpovy Rady míru bude řešit ministerstvo zahraničí, potvrdil Babiš |
Trump uvádí, že podpis připojili zástupci 59 států, podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů. Naopak například Francie oznámila, že se nyní nepřipojí. Neučiní tak ani Švédsko či Norsko.
Názory na účast v radě si podle Babiše ve čtvrtek večer vyměnili na mimořádném summitu unijní lídři. „Domluvili jsme se s ministrem (zahraničí Petrem) Macinkou, že to zanalyzuje příslušný odbor ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. Dodal, že nezná detaily a panují na to různé názory.
Gaza i další konflikty
Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake v pátek redakci iDNES.cz potvrdil, že resort k pozvánce České republiky do Rady míru připravuje analytické materiály pro případné projednání na pondělní Koaliční radě. Podle Drakea budou v rámci této analýzy zodpovězeny i otázky týkající se postoje ministra zahraničí a dalšího postupu České republiky v této věci.
Trump stáhl pozvánku pro Kanadu do Rady míru. Nejste nám dost vděční, uvedl dříve |
Rada se má podle Trumpa nejprve zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmu Gazy, chce se ale věnovat i dalším konfliktům. Trump uvedl, že nová mezinárodní instituce dohlédne na demilitarizaci a obnovu Gazy.
Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány.
Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky. V pondělí, tedy předtím, než ČR obdržela oficiální pozvánku, Macinka novinářům řekl, že inzerovaná cena je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná.
Situace s Grónskem už není tak dramatická, míní Pavel
K zasedání v Davosu prezident Pavel v pátek řekl, že zazněla řada zásadních informací. „Některé asi nemá smysl brát úplně doslovně a dělat z toho dalekosáhlé závěry, ale měli bychom je brát jako indikátory nebo signály možného dalšího vývoje,“ míní.
Česko má také pozvánku do Trumpovy Rady míru. Vyjádřit se má Babiš i Macinka |
Většina evropských lídrů se podle hlavy státu probrala z iluzí a pochopila, že Evropa se musí začít starat sama o sebe a být společenstvím suverénních zemí, které chápou, že jen společně mohou hrát důležitou roli v globálním měřítku.
Například situace s Grónskem se nyní podle Pavla možná už nejeví tak dramaticky, ale neznamená to, že i ta nebude mít svůj vývoj. Všechny podmínky k tomu, aby byla posílena efektivně obranyschopnost regionu, jsou podle prezidenta už smluvně na stole.
„Smlouva mezi USA a Dánskem je dlouhodobá a umožňuje poměrně masivní přítomnost USA v regionu, jak pozemní, námořní, leteckou,“ míní Pavel.
