Hlavním hmatatelným výsledkem cesty je podpis memoranda o každoročním pořádání vzájemného ekonomického fóra. Přece jen v byznyse se neuzavírají ze dne na den, nechali se slyšet členové výpravy.
Zatímco v květnu přivezl izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar početnou delegaci do Prahy, nyní se karta obrátila. Českou spolupráci v Tel Avivu přiletěli řešit giganti obranného průmyslu, ale i technologičtí průkopníci.
„Zatímco Izrael vyniká v inovacích, pokročilých technologiích a podnikavosti, Česká republika nabízí silnou průmyslovou základnu, kvalifikované odborníky a přístup na jednotný evropský trh,“ prohlásil při otevírání fóra Macinka. „České firmy zde vystupují nejen jako dodavatelé, ale jako rovnocenní partneři.“
Jeho izraelský protějšek nešetřil chválou a vyzval domácí podnikatele k aktivitě. „Neexistují lepší obchodní partneři než české firmy. Není lepší země pro podnikání než Česko,“ vzkázal Sa’ar izraelskému byznysu s tím, že vzájemná stabilita zaručuje bezpečné investiční prostředí.
Jako ukázkový příklad moderní spolupráce ministr Macinka vyzdvihl nedávno podepsanou dohodu mezi Škoda Auto, její vysokou školou a Ben Gurionovou univerzitou v Negevu. Tyto instituce společně zahájily projekt inovačního hubu pro kybernetickou bezpečnost, který vzniká přímo v Mladé Boleslavi.
Tím ale spolupráce nekončí. Macinka oznámil, že se na podzim v Praze uskuteční velká česko-izraelská obranná konference, která má zintenzivnit propojení špičkových zbrojovek obou zemí. Armáda ČR má navíc s izraelskými technologiemi své plány, které obsahují například systémy protivzdušné obrany SPYDER.
Esemesky a volání o šabatu
Oficiální ekonomický program doprovázela neobvykle uvolněná atmosféra, která ukazuje na silné osobní vazby obou státníků. Sa’ar před novináři označil Macinku za blízkého osobního přítele. Ten kontroval odlehčeným pohledem na tuzemskou politickou scénu.
„Gideonovi jsem řekl, že máme doma nějaké problémy s naší opozicí. Takže pokud by přišel den, kdy budeme v české politice blízko vězení za náš odpor vůči ‚zelenému náboženství‘, změní to možná všechno, jen ne vztah České republiky k Izraeli. Můžeš mi pak do vězení posílat dárky, stále budeme přátelé,“ vtipkoval Macinka.
Český vicepremiér také prozradil, jak spolu ministři komunikují mimo svázané diplomatické protokoly. „Děláme z našich velvyslanců docela blázny, protože spolu nekomunikujeme přes oficiální kanály, ale píšeme si staré dobré esemesky a voláme si i o šabatu,“ prozradil s úsměvem.
Macinka míří do Izraele s desítkami firem. Cesta navazuje na jarní jednání |
Důležitým bodem programu bylo také vystoupení ministra na prestižním Institutu pro národní bezpečnostní studia. Vzhledem k tomu, že česká ambasáda v Tel Avivu momentálně slouží jako kontaktní bod NATO pro Izrael, Macinka rozebíral dopady nedávného aliančního summitu.
Důrazně přitom odmítl spekulace, že by se Spojené státy stahovaly z Evropy. Mění se pouze míra odpovědnosti. „Není nadále udržitelné, aby USA nesly nepřiměřený podíl na obraně kontinentu, který má dostatek ekonomické síly i lidského potenciálu, aby dělal víc,“ uvedl ministr. Evropa podle něj musí masivně investovat do vlastních kapacit, protože dnešní Amerika jakožto globální velmoc musí tříštit svou pozornost i do Indo-Pacifiku či na Blízký východ.
Česká stopa v Gaze
Během ranní schůzky s americkým generálem O'Flahertym, který řeší budoucí rekonstrukci Pásma Gazy, Macinka otevřel téma možného českého zapojení do poválečné obnovy.
Západ morálně hnije, my stojíme při vás, vzkázal Izraeli Macinka. Jedná v Jeruzalémě |
Česko chce zúročit své dobré vztahy s USA i Izraelem a nabídnout kapacity tuzemských firem, například pro odklízení sutí či obnovu nemocnic. Výsledkem je předběžná dohoda, že Praha vyšle vlastního zástupce přímo do mezinárodního dozorčího mechanismu, který bude obnovu Gazy řídit.
Na tiskové konferenci se rovněž krátce řešila čtvrteční snaha některých států Evropské unie uvalit sankce na produkty z izraelských osad. Podle Macinky Česká republika obchodní sankce nepodpoří a striktně odmítá snahy unijních úředníků přesunout toto téma z oblasti zahraniční politiky (kde má Česko právo veta) pod obchodní agendu, kde by mohla být Praha přehlasována kvalifikovanou většinou.
Odmítl také načasování takového tlaku těsně před izraelskými volbami do Knesetu, což podle něj zbytečně zasahuje do tamního politického vývoje.
