Jan Kalvoda (na snímku) Kalvoda svou chybu uznal a nezkoušel se vymlouvat.

Jan Kalvoda (na snímku) Kalvoda svou chybu uznal a nezkoušel se vymlouvat. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

„Lžidoktoři“ dříve odcházeli z funkcí. Ti dnešní mlží

  • 269
Do vysoké politiky se kvůli Marku Bendovi a Ivaně Řápkové vrací termín "lžidoktor". Označení pro lidi, kteří fixlovali s doktorskými tituly z vysokých škol, uvedl v prosinci 1996 na scénu případ falešných doktorů práv v čele s ministrem spravedlnosti Janem Kalvodou. Tři z pěti ale tehdy odstoupili.

Předseda ODA Kalvoda, který byl coby místopředseda vlády a ministr spravedlnosti jedním z nejmocnějších lidí ve státě, svou chybu uznal a nezkoušel se vymlouvat. Přiznal, že užívá titul JUDr., přestože na právech absolvoval jen magisterské studium.

Význam nemají, všichni je chtějí

Proč politici tak touží po vysokoškolských titulech

V okamžiku, kdy měl před Sněmovnou obhajovat novelu trestního řádu, si vzal slovo a překvapeným poslancům oznámil:

"Titul JUDr. mi nepřísluší. Já jsem připustil, aby byl se mnou spojován, což považuji za svou chybu. Proto nyní rezignuji na svůj poslanecký mandát a sděluji vám, že jsem dnes odevzdal rezignaci na funkci ministra vlády prezidentu republiky."

Tehdejší premiér Václav Klaus odchodu ministra litoval. "Je to obrovská ztráta, která ovlivní nejbližší politický vývoj v této zemi," řekl.

Kromě Kalvody užívali nikdy nezískané právnické tituly ještě další čtyři poslanci: Pavla Jurková z KDU-ČSL, Anna Röschová a Ondřej Zemina z ODS a sociální demokratka Marie Noveská.

Zákonodárci si tehdy dokonce odhlasovali, že Sněmovna pro jistotu prověří akademické tituly všech zbývajících poslanců. Na funkci kromě Kalvody rezignovali také Jurková a po delším váhání i Zemina.

Zásada dneška: skandál ustát

Poslanec Marek Benda, který letos získal doktorát, přestože jeho rigorózní práce měla jen zhruba poloviční rozsah, než je povinné, se však místo jasného rozhodnutí vytáčí a nabízí, že svou práci dopíše a doktorát znovu obhájí. Jeho případ je o to závažnější, že jde o šéfa ústavně-právního výboru, který má velké slovo při vzniku a posuzování nových zákonů.

Rezignovat nehodlá ani primátorka Řápková, která v Plzni absolvovala předmět trestní právo, aniž jím řádně prošla. Navíc se z knihovny "ztratila" její diplomka.

I v jejím případě je to pikantní: Řápková svou kariéru postavila na tvrdém vymáhání "práva a pořádku" vůči neplatičům.

"V dnešní politice začíná platit zásada, podle které se má skandál ´vymlčet´ a neustoupit, dokud se na něj nezapomene. Politici si asi neuvědomují, že tím mohou zpochybnit svoji pověst a kariéru. Bendovo chování je o to zajímavější, že pochází z velmi konzervativní, disidentské rodiny," říká politolog Jan Kubáček.

Zatím se tedy zdá, že dnešní politici – na rozdíl od těch z roku 1996 – aféru ustojí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video