| Senát přijal novelu, která trestá popírání komunistické genocidy Senát přijal novelu trestního zákona, podle níž bude popírání nacistické nebo komunistické genocidy trestáno odnětím svobody v délce šesti měsíců až tří let. Novela dále zpřísňuje postih lidí, kteří veřejně podněcují k různým druhům nenávisti včetně nenávisti třídní a podporují hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. |
Lustrace by skončily na Silvestra
Podle původního znění příslušných zákonů by lustrace skončily letos 31. prosince.
Pro schválení první z novel se po téměř tříhodinovém jednání vyslovilo 47 ze 68 přítomných senátorů, druhou z novel podpořilo 43 ze 63 senátorů.
Vláda v květnu lustrace nedoporučila prodlužovat
Ministři tehdy argumentovali tím, že lustrační zákony byly přijaty na dobu omezenou proto, že jsou právním aktem zaměřeným na vypořádání s minulostí. Protože zřejmě svou historickou úlohu a účel splnily, nevidí důvod pro další prodlužování jejich platnosti. láda také upozornila, že se českými lustračními zákony v minulosti zabývaly Mezinárodní organizace práce a Rada Evropy.
Novely musí ještě posvětit prezident
Pokud novely podepíše prezident, nově se lustracím nebudou muset podrobovat lidé, kteří se narodili po 1. prosinci 1971, a kterým tudíž bylo v době pádu komunismu v Československu před 11 roky nejvýše 18 let. Nyní lustrační zákony žádné takové ustanovení neobsahují.
Předseda ústavně-právního výboru Jiří Vyvadil jménem senátorů ČSSD v rozpravě neúspěšně navrhl, aby byly novely zamítnuty vzhledem k tomu, že lustrační zákon nepřiznává princip individualizace. Nerozlišuje totiž míru viny těch, jichž se týká.
"Ten, kdo se vědomě podílel na potlačování práv občanů, je potenciálním nebezpečím pro demokratickou společnost, a tudíž nesplňuje předpoklady pro významná místa ve správě země," řekl senátorům k důvodům vypracování novel jejich spoluautor Václav Krása (US).
Podle Krásy vláda odmítavým stanoviskem k novelám konstatovala, že jí nevadí případné obsazení nejvyšších funkcí ve státě exponenty bývalého režimu. Krása zdůraznil, že lustrační zákon není v rozporu s právem Evropské unie.
O vzrušení se postaral Vízek
O rozjitření atmosféry se postaral senátor František Vízek (ČSSD), který v emotivním vystoupení označil lustrační zákon za nemravný. Na adresu jeho zastánců prohlásil, že rozumí těm, kteří za totality dlouho mlčeli, osobně selhali, ze strachu potichu souhlasili, a že mnozí z nich nyní chtějí dohnat zmeškané a rychle získat revoluční zásluhy. "Za štítem morálky je někdy kromě české malosti schovaný obyčejný oportunismus, pavlačový manýrismus, elegantní hyenismus, prostě primitivní bolševismus," prohlásil senátor.
Proti jeho projevu se ohradili Přemysl Sobotka a Irena Ondrová (oba ODS). Odrovou Vízkovo vystoupení "na hranici slušnosti" urazilo.
Lustrační zákon dopadl i na Kavana
V rozpravě vystoupil i ministr zahraničí Jan Kavan, který sám čelil podezření ze spolupráce s bývalou Státní bezpečností. Poukázal mimo jiné na odmítavá stanoviska mezinárodních i evropských institucí k lustracím. Na podporu odmítavého stanoviska k prodloužení lustračního zákona použil i některá prohlášení prezidenta Václava Havla o rozdílech mezi příslušníky StB.
Alena Palečková (ODS) i Daniel Kroupa (ODA) poukázali na to, že negativní stanoviska mnohých členů Rady Evropy a dalších institucí vycházela z neznalosti situace a z nepochopení totalitního režimu a jeho zaměňování za režim autoritářský.
