Praha 6 začala ráno odstraňovat sochu generála Ivana Stěpanoviče Koněva v...

Praha 6 začala ráno odstraňovat sochu generála Ivana Stěpanoviče Koněva v Bubenči. Socha poputuje do depozitáře a následně do Muzea paměti 20. století. (3. dubna 2020) | foto: Jan ZátorskýMAFRA

Rusko každého, kdo s ním nesouhlasí, označí za fašistu, míní Zaorálek

  • 613
Rusko chronicky označuje kritiky za fašisty. V pořadu Partie televize Prima to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek. Vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova je podle něj zcela nešťastné, vzhledem k současné zdravotnické krizi je podle něj třeba se domluvit a neeskalovat situaci.

„V jednání s Ruskem nesmíme přistoupit na jejich výklad. Každý, kdo nesouhlasí s jejich narativem, je podle nich fašista,“ řekl v Partii Zaorálek. Dodal, že je pro dialog, když však Rusko překračuje linii, musí se Česká republika bránit.

Způsob, jakým byla odstraněna socha ruského maršála Koněva na Praze 6, byl podle něj nešťastný. 

„Radní by měli brát v potaz, že jejich kroky mohou ovlivňovat zahraničně-politické vztahy. Rusko je mocný soupeř,“ řekl bývalý ministr zahraničí. Dodal, že s pomníky to je složité, někomu by se podle něj nemusely líbit třeba katolické stavby.

Reakci ruského ministra zahraničí Lavrova považuje za „zcela nešťastnou“. „Já vím, že na ministerstvu zahraničí leží návrh ministerstva obrany Ruské federace, že by si tu sochu odvezli,“ řekl. Nejasno tedy podle něj je i v tom, co vlastně chce nyní Rusko.

Předseda KSČM Vojtěch Filip zopakoval, že odstranění sochy považuje za protiprávní. Za své vyjádření pro ruský armádní web Krasnaja zvezda, ve kterém například uvedl, že ministr zahraničí Tomáš Petříček by měl rezignovat či že Češi oceňují, že Rusko necítí potřebu stavět pomníky českým legionářům, se podle svých slov nestydí.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek

Petříček by měl rezignovat i podle předsedy SPD Okamury. „Jsme pro to, aby Petříček z pozice ministra odešel. Je to neviditelný ministr, zahraniční politika ČR z mého pohledu neexistuje,“ uvedl Okamura.

Filip dále v rozhovoru s ruským webem uvedl, že Petříček je zodpovědný za nárůst fašistických tendencí v České republice. Podle Zaorálka nejsou v Evropě podmínky pro vznik fašismu. Krize naopak podle něj byla test a ukázalo se, že obyvatelé situaci zvládají a nechovají se extremisticky.

Některé Filipovy výroky jsou za hranou

„Nevím, jestli Filipovi v boji s neostalinistickým křídlem pomůže, když se bude vyjadřovat, jak se vyjadřuje. Některé jeho výroky jsou za hranou,“ uvedl vicepremiér Jan Hamáček v návaznosti na Filipovy výroky v pořadu Otázky Václava Moravce České televize.

KSČM by podle něj neměla mít žádný vliv na zahraniční politiku, Petříček dělá svou práci dobře. „(Předseda KSČM Vojtěch Filip) má kritizovat mě a požadovat, ať odstoupím já. Agenda extremismu není agendou MZV,“ zdůraznil. Jde podle něj o záležitost ministerstva vnitra.

„Kdyby to celé byl jen Vojtěch Filip, tak velký dopad na Česko to mít nebude. Je to součástí širšího proudu, který se snaží ovlivnit zahraniční politiku. Komunisté mají velký vliv na vládu. Když si má Babiš vybrat, poslechne komunisty, ne ministra vnitra,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

„Musíme být orientování na západ, je to náš bezpečnostní zájem. ODS nikdy nevolila komunisty do čela Poslanecké sněmovny. Když se někdo hlásí ke zločinné ideologii, nemá tam co dělat,“ upozornil.

„Argumenty proti Filipovi by měly zaznít hlavně ve Sněmovně,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Podle Hamáčka by Sněmovna měla přijmout usnesení, že Sněmovna si váží role legionářů při vzniku České republiky „Nemůže to být vykládáno jako názor Poslanecké sněmovny,“ řekl Hamáček.

Hamáček se bavil se Zemanem o tom, proč musí policie hlídat tři politiky

Hamáček o možném vypovězení ruského diplomata, který by mohl představovat hrozbu pro tři české komunální politiky, uvedl, že o tom mluvit nesmí. O úniku informací doplnil, že je to obrovský problém.

„Doufám, že ten, kdo tuto informaci vypustil, bude stíhán. Ohrozilo to spoustu životů. Doufám, že policie zjistí, kdo to byl. Jestli mají policejní složky fungovat, nikdo by jim neměl házet klacky pod nohy,“ řekl a dodal, že ruského diplomata vyhostit Česko může jen tehdy, když jsou důkazy, že skutečně něco páchá.

Fiala i Rakušan souhlasili, že pokud se tu ruský diplomat cítí ohrožen, měl by se vrátit. Více ohrožení jsou čeští politici, kteří nikam odjet nemůžou. Reakce Česka by podle Fialy měla být silná a diplomatická. „Nebudeme dostatečně respektovanou suverénní zemí, pokud se nebudeme suverénně chovat,“ varoval Fiala. Podle Hamáčka rázný diplomatický krok proběhl, ale detaily uvést nemůže.

Mimo jiné Hamáček uvedl, že by chtěl mít první text změny ústavního zákona o bezpečnosti České republiky hotový do poloviny června. Od vlády má termín pro zhotovení změny, kterou chce do zákona zakotvit mimořádný pandemický stav, do konce prázdnin. Fiala i Rakušan ocenili, že Hamáček o postupu při přípravě novely nedávno jednal i s opozicí.

Snížení platů? Důležitá je solidarita a dohoda

Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové o navázání platů ústavních činitelů na minimální mzdu je podle ministra kultury věc solidarity, spíše než úspory státní pokladny.

„Nezachraňujeme pokladnu, dáváme najevo solidaritu s lidmi,“ řekl Zaorálek k návrhu. Ocenil přitom české občany, současná situace podle něj ukazuje, že lze v České republice dosáhnout dohody, poukázal přitom na protesty v Německu. „Přijde mi nejcennější udržet tuto atmosféru určité dohody,“ dodal.

„V této krizi vzniklo nebezpeční, že by ještě rostla levná pracovní síla,“ dodal Zaorálek. Právě navázání platu poslanců a senátorů na minimální mzdu označil za motivaci pro zákonodárce, aby usilovali o její zvyšování.

Předseda SPD Tomio Okamura k návrhu uvedl, že strana ho podpoří. Zmínil však, že jeho strana již dříve navrhovala zmražení platů politiků v současné krizi, návrh Maláčové proto považuje za populistický.

Předseda KSČM Vojtěch Filip je naopak proti návrhu. Podle něj by kvůli tomu odbory vyjednávaly mzdy politikům. „Peníze, co dostáváme, jsme schopni dostat k potřebným i jinak,“ řekl a poukázal na dary poslanců pracovníkům takzvané první linie.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video