Komunista Štrougal je dementní, řekli znalci. O jeho stíhání rozhodne žalobce

Bývalý komunistický československý premiér Lubomír Štrougal není schopen chápat obsah a smysl úkonů ve svém trestním řízení. K takovému názoru došli znalci, kteří zkoumali Štrougalův zdravotní stav. Ten je stíhaný společně s tehdejším exministrem vnitra Vratislavem Vajnarem za podíl na zabití a zranění několika lidí na československých hranicích v době komunistické totality.

Naopak ohledně někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara soudí, že smysl úkonů trestního řízení schopen chápat je. Závěry posudků oznámil advokát Lubomír Müller. Na posun v případu upozornil Ekonomický deník.

Dva bývalí vrcholní představitelé komunistického režimu jsou stíháni za podíl na zabití a zranění lidí na československých hranicích v době komunistické totality. Státní zastupitelství původně stíhání obou mužů zastavilo právě s ohledem na jejich duševní stav. Ústavní soud ale koncem loňského roku rozhodnutí žalobců zrušil s tím, že původní posudky nebyly nestranné.

Noví znalci z Psychiatrické nemocnice Bohnice podle právního zástupce poškozených Müllera uvedli, že sedmadevadesátiletý Štrougal trpí lehkou demencí. Smysl úkonů trestního řízení podle nich dokáže chápat jen velmi povšechně, formálně a nepřesně, a to jen v určitou denní dobu a v klidu domácího prostředí.

Müller dále sdělil, že jedenadevadesátiletý Vajnar má podle expertů mírnou kognitivní poruchu, která znamená větší poruchy pamětí a soustředění a rozhodování, než odpovídá věku. „V případném trestním řízení je nutné vše pomalu, srozumitelně vysvětlit, nespěchat, nezatěžovat dlouhými výkony,“ napsali podle advokáta znalci.

Otce jí zastřelili před očima, teď bojuje za stíhání Štrougala a Vajnara

Štrougal podle Müllera znalcům řekl, že jako předseda vlády nesměl zasahovat do práce ministrům. Vajnar jim podle advokáta sdělil, že s obviněním nesouhlasí, protože přechod státní hranice byl v dané době trestný čin a ti, kteří ji zkoušeli překročit, to museli vědět. Dodal, že on osobně se na věci nijak nepodílel a že nechápe, k čemu je její vyšetřování až v současné době.

O tom, zda bude trestní stíhání pokračovat, nebo se zastaví, nyní na základě posudků rozhodne pražské městské státní zastupitelství.

Zneužití pravomoci

Stíhání Štrougala a Vajnara zahájil v roce 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Bývalým politikům klade za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa (KSČ) Miloše Jakeše, který ale následně zemřel.

26. listopadu 2019

Podle ÚDV kvůli nečinnosti této trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.

O novém stíhání Štrougala a Vajnara rozhodnou znalci z oboru psychiatrie

Stíhání bývalých představitelů komunistického režimu iniciovala trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opírá o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout.

Štrougal a Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci, upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

ÚDV stíhá z podobných důvodů ještě bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka a někdejšího ministra vnitra Františka Kincla. U dalších lidí - včetně například někdejšího prezidenta Gustáva Husáka - bylo už dříve vysloveno, že zločin spáchali, stíhání však bylo zastaveno kvůli jejich úmrtí.

Stíhaní předlistopadoví vysocí činitelé KSČ

Odsouzeno do vězení bylo několik vysoce postavených představitelů někdejšího komunistického režimu. Údaje jsou platné k prosinci 2021:

• V roce 1990 soud uložil 2,5 roku vězení bývalému šéfovi městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi. Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v říjnu 1988. Štěpán dal tehdy pokyn použít proti účastníkům vodní děla a granáty se slzným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl Štěpán podmínečně propuštěn. Zemřel v březnu 2014.
• Nakrátko se do vězení dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest odnětí svobody kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989.
• Ke 3,5 a čtyřem letům vězení byli v témže procesu odsouzeni i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf StB. Ten uvěznění v ČR unikl díky slovenskému občanství. Slovenské soudy mu později za týž čin uložily podmíněný trest.
• Justice se zabývala i rolí vrcholných komunistů kolem srpna 1968. Jediným z bývalých vysokých činitelů KSČ, který byl odsouzen v souvislosti s okupací Československa, byl Karel Hoffmann, který v srpnu 1968 jako ředitel Ústřední správy spojů nařídil během invaze vojsk Varšavské smlouvy vypnout rozhlasové vysílače. V červnu 2003 mu soud vyměřil čtyřletý trest za zneužití pravomoci veřejného činitele. V říjnu téhož roku pak vrchní soud jeho počínání překvalifikoval na sabotáž a trest mu prodloužil o dva roky (amnestie z roku 1990 mu trest snížila na čtyři roky). Hoffmann strávil ve vězení necelý měsíc, po 25 dnech byl kvůli zhoršení zdravotního stavu propuštěn. Zemřel v únoru 2013.
• Před soudem stanul v roce 2001 i předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina, který čelil obžalobě z podílu na akci Asanace zaměřené v 70. letech na šikanování disidentů. Podle obžaloby nařídil příslušníkům StB, aby donutili některé signatáře Charty 77 k podání žádosti o vystěhování z Československa. Obzina zemřel v lednu 2003, jeho čtyřem spoluobžalovaným, bývalým vysokým činitelům ministerstva vnitra, soud vyměřil podmíněné tresty.
• Před lety byla zastavena kauza týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí. V případu figurovali vedle Štrougala a Hoffmanna původně i Jakeš s Lenártem. Obvinění se týkalo i dalších prominentů z doby před listopadem 1989 - bývalého místopředsedy federální vlády Josefa Korčáka a exministra obrany Milána Václavíka. Ten byl již v roce 1996 kvůli zdravotnímu stavu omilostněn.