Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Radky Wildové je ale špatně už samotné očekávání, že diplom vše vyřeší. „Vysoká škola otevírá potenciál celoživotního vzdělávání a nasměruje člověka k určitým kompetencím, ale není to samo o sobě záruka úspěchu,“ říká.
Podle ní je klíčové to, co absolvent dělá dál: „Musí následovat vlastní aktivita, zodpovědnost a ochota se dál rozvíjet.“
Daniela Červenclová na to navazuje s tím, že univerzita má být spíš startovní čárou než cílem. „Vysoká škola je centrem poznání – oboru i sebe sama. Pokud ji bereme jen jako jednorázový cíl v podobě titulu, kariéře to příliš nepomůže,“ vysvětluje. Smysl podle ní dává tehdy, když u studenta nastartuje dlouhodobý zájem o další vzdělávání.
Hosté pořadu
Mgr. Daniela Červenclová
Vysoká škola Ambis
Prorektorka pro pedagogickou činnost. Absolventka Univerzity Hradec Králové. Zkušenosti z oblasti komunikace, pedagogiky a vedení organizací. Působila jako prezidentka Business Leaders Forum, založila startup a vedla agenturu. Na Ambisu metodicky rozvíjí pedagogický design, výsledkově orientované učení a e-learning.
prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc.
University of New York in Prague
Prorektorka pro výzkum a akademickou excelenci. Profesorka primární pedagogiky, dlouholetá akademička Pedagogické fakulty UK. Bývalá děkanka Pedagogické fakulty a prorektorka Univerzity Karlovy. Působila na MŠMT v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu. Specializuje se na kvalitu vzdělávání. Autorka více než 180 odborných publikací.
Demografie tlačí na kvalitu, ne na boj
„Demografie jednoznačně nutí ke kvalitě. Rozhodující bude pedagogický design a to, jestli studium dává smysl i z pohledu další kariéry,“ říká Červenclová. Školy podle ní musí víc přemýšlet nad tím, co přesně studentům předávají a jak.
Wildová je v tomto bodě ještě ostřejší. „Vysoké školy by mezi sebou neměly bojovat. Měly by bojovat uvnitř sebe – o kvalitu procesů, řízení a obsahu,“ zdůrazňuje. Každá škola má podle ní v systému své místo a jinou roli.
Červenclová připomíná i širší kontext: „Česká republika je dlouhodobě pod průměrem EU v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Proč by se školy měly oslabovat bojem o studenty mezi sebou? Měly by spolupracovat.“
Jedním z hlavních témat Lounge iDNES.cz bylo to, zda mají vysoké školy připravovat studenty na konkrétní profesi, nebo spíš na dlouhou a proměnlivou kariéru.
„Dnešní absolventi budou během života svou profesi měnit několikrát – pětkrát, možná sedmkrát,“ upozorňuje Wildová. Právě proto podle ní musí školy budovat základy celoživotního vzdělávání.
Červenclová k tomu dodává, že se mění i věková struktura studentů. „Už to nejsou jen dvacetiletí po maturitě. Přicházejí lidé z praxe, kteří se chtějí dovzdělat nebo změnit směr,“ říká. A právě na ně musí školy reagovat flexibilními formami studia.
Mezinárodní prostředí jako realita, ne marketing
University of New York in Prague je v českém prostředí specifická – výuka probíhá výhradně v angličtině a studenti přicházejí z celého světa.
„Máme vyučující ze šedesáti zemí a studenty z osmdesáti. To už samo o sobě formuje typ studenta, který k nám přichází,“ popisuje Wildová. Největší zájem je podle ní o psychologii, ale kapacity nelze bezhlavě navyšovat. „Psychologie je extrémně náročná na stáže a praxi. Tam musíme být velmi opatrní.“
Globalizace se podle ní promítá i do ambicí studentů. „Americká studentka mi po státnicích řekla, že chce pokračovat v Jižní Koreji, pak možná v Singapuru. Svět je dnes úplně jinak propojený.“
Vysoká škola Ambis naopak pracuje se širokým spektrem studijních režimů – od prezenčního přes kombinované až po distanční studium.
Mgr. Daniela Červenclová - Vysoká škola Ambis 
|
„Distanční forma je plnohodnotná. Studenti mají každý týden úkoly, týmové projekty a jsou v neustálé interakci,“ vysvětluje Červenclová. Výhodou je podle ní možnost skloubit studium s prací, rodinou i pobytem v zahraničí.
Zájem je podle ní také hlavně o psychologii, ale také o speciální pedagogiku a bezpečnostní a manažerské obory. Společným jmenovatelem je důraz na to, co dnes chybí na trhu práce. „Největší deficit vidíme v přenositelných dovednostech – argumentaci, kritickém myšlení, sebereflexi, schopnosti pracovat s technologiemi,“ říká Červenclová.
Umělá inteligence jako nástroj, ne zkratka
Velký prostor v debatě dostala umělá inteligence. Obě prorektorky se shodly, že zákaz by byl slepou uličkou.
„Učíme studenty, jak AI používat – při strukturování, analýzách nebo brainstormingu. Autorem je ale vždy student a klíčová je transparentnost a fair play,“ zdůrazňuje Wildová.
Červenclová upozorňuje, že studenti jsou často technologicky o krok napřed před učiteli. „Dokážou si vytvořit vlastního AI asistenta pro učení. O to víc se musíme ptát, kde je přidaná hodnota pedagoga.“
Podle obou prorektorek spočívá odpověď v lidském faktoru. „Instruktor může být AI, ale porozumění souvislostem, zpětná vazba a podpora studenta zůstávají nezastupitelné,“ shrnuje Wildová.
Soukromé školy nejsou „druhá liga“
prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. – University of New York in Prague 
|
Jedním z nejsilnějších momentů debaty byla otázka prestiže soukromých vysokých škol. „Není to druhá liga, není to odpad studentů a není to o tom, že zaplatím a mám diplom,“ říká Wildová otevřeně.
Rozdíly v kvalitě podle ní existují všude – mezi veřejnými i soukromými školami. V zahraničí se navíc hodnotí hlavně spolupráce, společné programy a kvalita výuky, nikoli nálepka „veřejná škola versus soukromá škola“.
Červenclová dodává, že klíčem je jasně definovaný cíl studia. „Zaměření na studenta neznamená klientelismus. Znamená to hledat cesty, jak různým studijním typům pomoci dosáhnout stejného cíle.“
Proměnou prochází i způsob ověřování znalostí. „Trend není jedna závěrečná zkouška, ale průběžné hodnocení jasně definovaných výstupů,“ popisuje Wildová. Červenclová souhlasí, že je to pro studenty náročnější. „Musí obhajovat řešení, argumentovat, aplikovat znalosti. Je to těžší než test, ale blíž realitě.“
V závěru se obě prorektorky shodly, že budoucnost patří kvalitě, nikoli formě. „Přeji si, aby byl výzkum integrální součástí výuky a aby se dál posilovala architektura kvality,“ říká Wildová o své představě UNYP. Červenclová vidí cíl jasně: „Absolvent musí odcházet s pevnou výbavou dovedností a s pocitem, že předměty na sebe navazují. Ne jako izolované ostrovy, ale jako schody k dalšímu poznání.“
