Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na iDNES.tvVysoké školy dnes stojí před otázkou, která zní jednoduše, ale v praxi je tvrdá. Učí studenty na svět, který je čeká, nebo spíš na svět, který mizí? Hosté pořadu iDNES Lounge se neshodli na všech detailech – ale společný jmenovatel byl zřejmý – základem je pevná znalostní „kostra“, schopnost učit se novým věcem a kontakt s praxí.
„Kostra“, do které se vkládají změny
Proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák hájil univerzálnější pojetí studia. Tedy méně honby za trendy a více poctivých základů. „Snažíme se ve studentech vybudovat co nejucelenější představu o oboru, aby potom mohli nabyté zkušenosti využít a byli uplatnitelní kdekoliv a kdykoliv.“
Zároveň připomněl, že i „teorie“ může být praktická, pokud dává studentovi dlouhodobou orientaci. „To neznamená, že bychom učili něco starého. Spíš je to širší, univerzálnější vzdělání.“
Petr Šulc ze Škoda Auto Vysoké školy s tím souhlasí, ale připomněl i další perspektivu. „Je velmi důležité vybudovat u studentů základní penzum znalostí – takovou základní kostru. A zároveň ve studentech vybudovat schopnost kritického myšlení.“
A přidal i další motiv, který se v debatě opakoval. „Je velmi důležité, aby absolventi ctili rozhodování založené na faktech. To je klíčové v době dezinformací.“
doc. Mgr. Michal Žák, Ph.D. – MFF UK
|
U Pavla Semeráda z VŠ STING se do popředí dostal dopad digitalizace na konkrétní obory, například účetnictví a daně. „Dochází k obrovskému nástupu umělé inteligence, digitalizace, automatizace. Kdybychom zůstali jen u standardní výuky finančního účetnictví, daleko nedojdeme.“
A přiznal i limity. „Připravit studenty na nekonečnou budoucnost je těžké. Bavíme se třeba o 10, 15 letech. Pak už je otázka, jaká pracovní místa zůstanou.“
Kde je přetlak a co učitelé?
Zatímco Matfyz vidí největší přetlak u informatiky, „Popelkou“ jsou podle Žáka učitelské obory. „Těšil by nás větší zájem o učitelství. Je dlouhodobý nedostatek učitelů matematiky, fyziky a informatiky,“ řekl v pořadu iDNES.cz. „Proto máme novou kombinaci fyzika–informatika. Reaguje na to, že fyziků i informatiků je nedostatek,“ doplnil.
U Škoda Auto Vysoké školy zazněl podobný paradox. Praxe chce technicko-ekonomické profily, ale uchazeči častěji míří k „měkčím“ směrům. „Dlouhodobě je největší zájem o marketing nebo management obchodu,“ popsal Šulc.
Ing. et Ing. Pavel Semerád, Ph.D., MBA – VŠ STING
|
Na opačném konci škály je podle něj průmyslový management. „Praxí je žádaný, ale byli bychom rádi, kdybychom měli uchazečů více,“ konstatoval.
Pavel Semerád na STINGu pojem „Popelka“ spíše relativizoval. „Studenti se mohou specializovat a v průběhu studia přestoupit. Každý si dokáže najít to, co ho víc zajímá,“ řekl.
Jak si vybrat školu?
Jedno z nejpraktičtějších míst debaty přišlo ve chvíli, kdy moderátor otevřel otázku na téma dle čeho by se měl uchazeč rozhodovat při výběru vysoké školy.
Žák doporučil kombinaci informací a osobního zájmu. „Je dobré se rozhodovat podle toho, co chci skutečně dělat, co mě baví – abych nedělal následujících 40, 50 let něco, co nebudu mít rád.“
A připojil varování před pozlátkem marketingu. „Zkušenost studentů je často hodnotnější než hezké obrázky na Instagramu.“
Semerád na to navázal kritikou „vnějšího tlaku“. „Největší problém podle něj bývá to, že si studenti vyberou obor pod vlivem okolí nebo prestiže – a pak ho nedokončí. Zároveň varoval, že ty největší peníze vydělává jen zlomek těch nejlepších v oboru.
Šulc to shrnul osobní zkušeností. „Hlas srdce je rozhodující. Když bude studium mým koníčkem, je to ideální životní situace. Nevybírejme nejlehčí cestu. Lehká cesta nikdy nepovede k vysokým cílům.“
Praxe jako DNA
Další tematický blok patřil tomu, co vysoké školy umí nabídnout vedle přednášek – tedy propojení s praxí, realitou.
Šulc popsal, jak tlak na inovace přichází často od zaměstnavatelů. A u jejich školy přímo od zakladatele. „Máme štěstí, že máme osvíceného zakladatele Škoda Auto. Vytváří tlak, abychom reagovali operativně na nové trendy,“ prohlásil.
Mgr. Petr Šulc – Škoda Auto Vysoká škola
|
Podle něj škola nabízí nové předměty, změny ve studijních plánech i odborníky z praxe ve výuce. „Někdy předměty kompletně vyučují lidé ze Škoda Auto,“ dodal.
Žák popsal obdobný model na Matfyzu, jen jinou cestou. „Máme firemní spolupráci. Studenti si mohou zvolit téma bakalářské nebo diplomové práce po dohodě s partnerem.“ Uplatnění je podle něj mimořádně široké – od mezinárodních institucí přes soukromou sféru po veřejnou správu.
Semerád pak zdůraznil, že praxe nesmí být jen takzvaně „odsezená“. „U nás jsou praxe v rozsahu 400 hodin a vždycky říkám: ‚Nestůjte u kopírek, běžte aktivně dělat to, co jednou budete dělat v praxi‘.“
Popsal mimo jiné i model, kdy se studenti napojí na zaměstnavatele už během studia. „Máme partnery, kteří jim studium buď platí zcela, nebo se podílejí na školném a studenti se zavazují, že pak v této společnosti určitou dobu budou pracovat.“
AI nezakazovat
Téma debaty, které se vracelo opakovaně, byla umělá inteligence – a riziko, že se z ní stane pro studenty jakási „berlička“. Žák byl v kritice přímý. „Nechceme, aby to bylo tupé přebírání informací ve stylu AI něco vymyslí a já to použiju, aniž bych použil kritické a logické myšlení.“
Přesto zdůraznil, že škola je také „u zdroje“ vývoje. „V roce 2025 jsme se stali koordinátory velkého evropského projektu o velkých jazykových modelech.“ Otázkou podle něj je, aby AI byla dobrým sluhou a nestala se zlým pánem.
Hosty pořadu iDNES LOUNGE na téma vysoké školy byli Michal Žák (MFF UK), Petr Šulc (Škoda Auto Vysoká škola) a Pavel Semerád (VŠ Sting). Pořad moderoval Vladimír Vokál.
Semerád pak sdílel svou zkušenost u závěrečných prací. „Mnoho studentů na to až příliš spoléhá, nechají si vygenerovat texty a když to kriticky zhodnotíte, zjistíte, že jsou tam hlouposti.“
Zároveň ale odmítl přímý zákaz. „Nezakazujeme to, naopak je v tom podporujeme – protože v praxi to budou využívat.“
„Důvěřuj, ale prověřuj“
Šulc pak doplnil praktickou poučku, která v debatě zarezonovala. „Důvěřuj, ale prověřuj.“ Hosté se pak v závěru shodli, že studium je dnes flexibilnější, bohatší na nástroje a mezinárodní zkušenosti. Žák to shrnul obecně. „Možnosti, které dnes studenti mají, jsou mnohem širší – praxe během studia, zahraniční univerzita, stáže. To zvyšuje přehled o světě.“
Semerád připomněl, jak rychle se změnily návyky po covidu: „Přešli jsme do onlinu: e-learningové podpory, nahrávané přednášky, interaktivní osnovy, testy. Studenti chtějí vědět průběžně, jak na tom jsou. Vyučující se dneska stává spíš průvodcem,“ řekl.
Šulc pak k tomu přidal jednu „konzervativní“ poznámku, která zároveň zněla jako výzva: „Možná by bylo fajn, kdyby se současný student trochu víc vrátil ke knihám. Ta šíře informací nám někdy brání proniknout do hloubky.“
