Množství srážek bylo podle ČHMÚ loni v Česku také nadnormální, jejich roční úhrn byl devátý nejvyšší za sledované období. Podepsalo se na tom zejména extrémně deštivé září, kdy se Česko potýkalo i se záplavami.
Český hydrometeorologický ústav také informoval o rekordních teplotách v pražském Klementinu. V průměru tam loni meteorologové naměřili 13,3 stupně Celsia, což bylo nejvíce od začátku souvislého měření v roce 1775.
V porovnání s průměrem z let 1775 až 2014 bylo loni v Klementinu o 3,7 stupně Celsia tepleji. Odchylka od normálu z let 1991 až 2020 činila plus 0,8 stupně.
Nejchladněji v Klementinu v roce 1838 a 1871
Za povšimnutí podle klementinských meteorologů stojí to, že z 15 nejteplejších roků za posledních 250 let jich 13 bylo v tomto století a všech 15 po roce 1990. Druhý a třetí nejteplejší rok zaznamenali v centru Prahy v letech 2023 a 2018, kdy průměrná teplota činila shodně 12,8 stupně Celsia. Na čtvrté příčce je rok 2019 s průměrnou teplotou 12,6 stupně, na pátém a šestém místě roky 2014 a 2015 s průměrem 12,5 stupně Celsia.
Naopak nejchladněji bylo v Klementinu v roce 1838 a 1871. Celoroční průměr se tehdy dostal jen na 7,2 stupně.
🔎🌡📜 Máme pro vás zajímavé informace z Klementina - z nejdéle měřicí stanice u nás a zároveň jedné z "nejvěkovitějších" v Evropě. Podíváme se na to, jaký byl prosinec v Klementinu a také celý uplynulý rok 2024 v 250leté klementinské teplotní řadě.
🌡❄️📊 Prosinec 2024 měl v… https://t.co/r2289YOM9x https://t.co/e15HtvFXev
Přestože rok 2024 byl jako celek teplotně bezkonkurenčně nejteplejší, prosinec měl v Klementinu průměrnou teplotu 3,4 stupně Celsia. Umístil se tak na 43. až 44. místě z 250 dosavadních prosinců. Odchylka od průměru z let 1775 až 2014 činila plus 2,5 stupně.
V Klementinu, které je v historickém centru Prahy, počasí sledují nepřetržitě od roku 1775. Ke konci loňského prosince tak záznamy dovršily přesně 250 let. Průměrná roční teplota za celé toto období byla 9,8 stupně, uvedl ve čtvrtek ČHMÚ.
Teplotní rekordy v Brně
Teplotní rekordy v loňském roce padaly také v Brně, a to od začátku měření v roce 1800. Dosud nejteplejší rok 2018 překonal loňský rok o 0,6 stupně, průměr let 1961 až 1990 pak o 3,6 stupně Celsia. Na sociální síti X o tom ve čtvrtek informoval klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Pavel Zahradníček.
„Je to velmi dobře vidět na grafu průměrných ročních odchylek v Brně. Zatímco období od roku 1800 až do roku 1980 se projevovalo jen přirozené kolísání bez velkého trendu, tak od 80. let minulého století se oteplování dramaticky zrychlilo a stále pokračuje,“ řekl Zahradníček.
Až listopad byl loni prvním měsícem, který se nijak zvlášť neodchyloval od dlouhodobého průměru. Byl o jednu desetinu stupně teplejší než průměr za roky 1961 až 1990 a o 0,7 stupně chladnější než v dalších 30 letech. Prosinec byl opět teplotně nadprůměrný.
Šest nadějí pro světové klima. Rok 2024 byl plný nejen pohrom, ale i průlomů |
Oteplování bude pokračovat
Světová meteorologická organizace (WMO) před několika dny uvedla, že loňský rok se jeví nejteplejším v historii.
S podobnou prognózou o něco dříve přišla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle níž měl rok 2024 namířeno prakticky jistě k označení nejteplejšího roku v historii měření a mohl by se stát prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.
Změna klimatu stvořila novou realitu. Takhle teď vypadá život, hlásí vědci |
Ve vědecké obci již řadu let panuje shoda na tom, že oteplování bude pokračovat a že klíčovým hnacím motorem tohoto procesu jsou lidmi vyprodukované skleníkové plyny vytvořené spalováním fosilních paliv, jejichž množství se přes různé snahy každoročně místo snižování zvyšuje.
Kvůli zvyšování globální teploty se nebezpečné meteorologické jevy stávají intenzivnějšími a četnějšími, ať už jde o sucho, horké vlny a úbytek sněhu. To ovlivňuje intenzitu a rozsah požárů a také zemědělskou produkci.
