Podle statistik ÚZIS dětí trpících vadami řeči meziročně přibývá. Jak se proměnilo to, co vídáte ve své ordinaci?
Za posledních přibližně pět let se to proměnilo velice výrazně. Artikulačních poruch přibývá a možná jedním z důvodů je, že trochu mizí aktivní komunikace a aktivní integrace rodič-dítě. Nedílnou součástí životů některých dětí jsou totiž dneska i tablety, a to už v předškolním věku.
Jaké jsou další důvody, proč se artikulace zhoršuje?
Život je velice rychlý. Děti mohou být také přetížené. Dneska má dítě předškolního věku zorganizovaný celý týden. Naštěstí ne všechny, je i spousta rodičů, která nechává dětem volný čas, aby zažily i nudu. To dnes spousta dětí nezná. Dítě přitom na vývoj potřebuje taky klid. Naopak přehršel kroužků, ještě po školce, nemusí mnohým dětem svědčit. Proměnilo se i to, jak rodiče s dítětem komunikují.
„Nárůst artikulačních a komunikačních poruch dělíme na oblast lékařskou – že je řeč podmíněna například neurologickým nálezem či dětskou mozkovou obrnou - a oblast sociálně společenská. Právě v této oblasti je velký nárůst artikulačních a komunikačních poruch.“ |
Jak?
Často jsme například v čekárnách nebo i při samotné terapii svědky toho, že rodiče sice přijdou s dítětem, ale sednou si a řeší SMSky. Takže je naprosto běžné, že je upozorňujeme, aby dali mobily do tašky a vypnuli si zvonění. Rodič často bere návštěvu u odborníka jako „tady máte dítě, něco s ním udělejte“. Ale on musí být součástí té návštěvy. Protože on je ten rodič, je to jeho dítě.
A když se zavřou dveře, dítě přebírá rodičův model komunikace. Logoped ten model může narušit a nastartovat správným směrem. Ale nemůže přebrat zodpovědnost za vývoj řeči, který se odehrává v rodině. Žádný logoped nemůže nahradit rodiče.
Navíc my, jako dospělí, sami často řešíme při komunikaci s dítětem i další záležitosti. Dnešní doba bere za to, že mohu sledovat tablet nebo řešit telefon a jedním okem mluvit s dítětem. Ale to se určitě nevyplácí. Musíme si uvědomit, že dítě potřebuje naši stoprocentní pozornost a oční kontakt při komunikaci.
Chodili jste vy nebo vaše děti na logopedii?
Jaká je tedy při léčbě řečových vad role logopeda a jaká rodiny?
Bez podpory rodiny se logopedovi pracuje velice obtížně. Logoped jako profesionál samozřejmě přesně ví, jak hlásku vyvodit a jak pracovat s hlasem, dechem, motorikou mluvidel. Ale potom je potřeba, aby rodiče s dítětem procvičili hlásku doma. Ať je to formou slabik, slov, říkanek. Nebo krátkých vyprávění. Ta podpora je nezbytná.
Co se děje, když rodiče sice docházejí na logopedii, ale tím to končí?
Tak nemohou očekávat velký úspěch. Protože pokud navštěvují logopeda v lepším případě jednou týdně, v horším případě jednou za měsíc, ta řeč se nespraví. Spolupráce je klíčová.
Jak by tedy rodiče měli se svým dítětem komunikovat?
Aktivní mluvení vyžaduje koncentraci a plnou účast rodičů. Dívat se na toho člověka, gestikulovat, doprovázet to, co říkám, svým pohybem a být myšlenkami u dítěte.
