Zákon o lobbingu je předmětem silného lobbingu ze strany těch, na něž by se měl vztahovat. Lobbisté bojují za to, aby se právě oni dostali mezi výjimky: jednak aby se na ně nevztahovala povinnost reportovat lobbistickou činnost, a také proto, že pojem „lobbista“ má v Česku silně negativní zabarvení.
Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí zákon o lobbování projednala už na jaře a shodla se na doporučení nerozšiřovat výjimky pro osoby, na něž by se měl zákon vztahovat. Zákon by tedy měl platit mimo jiné i pro prezidenta republiky, ale i pro asistenty poslanců a senátorů. Zároveň rada odmítla výjimku pro profesní komory, svazy nebo registrované církve.
Ministerstvo spravedlnosti však následně některým z těchto připomínek, které zároveň uplatňovala i Legislativní rada vlády, vyhovělo. V upravené verzi zákona tak počet výjimek narostl.
„To je problém, protože se domnívám, že příliš mnoho výjimek umožní obcházení zákona, přičemž zrovna asistenti poslanců a senátorů by měli být v zákoně zahrnuti. Totéž platí i pro prezidenta. Ten může být vystaven silným lobbistickým tlakům například díky právu veta i dalším pravomocím. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí se v této věci také shodla a schválila doporučení vládě tyto osoby do zákona zahrnout,“ uvádí ministr pro legislativu a předseda protikorupční rady vlády Michal Šalomoun.
Podle doporučení protikorupční rady mají pod zákon spadnout také profesní komory a podnikatelské svazy.
Přijetí regulace lobbingu do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Účinnosti by měl zákon nabýt 1. července 2025.
