Obhajoba pracuje s dvěma novými svědeckými výpověďmi, kterými chce dokázat, že celý Liznerův případ byl zmanipulován. "Člověk má vždycky věřit," říká Jaroslav Lizner na otázku, jestli uspěje.
Bývalého šéfa Centra kupónové privatizace poslal soud na šest let do vězení za to, že podle verdiktu přijal osm milionu jako úplatek za zprostředkování transakce s akciemi Mlékárny Klatovy. Liznerovo zatčení v roce 1994 vyvolalo poprask, protože vrhlo stín na kupónovou privatizaci probíhající právě v té době.
Pochybnosti ještě posílily, když se ukázalo, že policie prověřuje možnost manipulace s kupónovou privatizací. Tuto teorii dodnes nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil. Lizner nakonec strávil ve vězení tři roky.
Pokud se žádostí o obnovu procesu uspěje, znamená to, ze soud bude dosud největší korupční aféru zkoumat znovu od začátku.
I když je ten příběh starý devět let, dodnes je jedinou korupční kauzou, v níž byl odsouzen státní úředník v klíčové pozici. To se ale může změnit. Soud bude ve středu rozhodovat, zda proces se stratégem kupónové privatizace Jaroslavem Liznerem bude obnoven.
Poslední říjnový den roku 1994 se zachvěla kupónová privatizace -operace, při níž byl z rukou státu do soukromého vlastnictví převeden za symbolickou cenu majetek za zhruba 330 miliard účetní hodnoty.
Byla už tma, když maskované policejní komando vtrhlo do pražské restaurace Asia a zatklo šest hostu. Mezi nimi i Jaroslava Liznera, tehdejšího ředitele Centra kupónové privatizace. V tu chvíli držel v rukou kufřík s osmi miliony korun.
Jako jediný ze šestice byl Lizner obviněn. A to z korupce. Policie vystavěla konstrukci, podle níž vzal fenomenální matematik s pověstí pedanta osm milionu korun "pouze" za to, ze pomohl dojednat obchod s akciemi Mlékárny Klatovy.
Jinak řečeno: dal dohromady prodávajícího a kupujícího. Tuto teorii vzal soud za svou a po rekordních pěti dnech procesu poslal Liznera na šest let do vězení. On sám celou dobu trval na tom, ze osm milionu byla záloha na celou transakci a žádný úplatek.
Liznerovy trumfy: nová svědectví
Ačkoli po celých devět let provázely kauzu nejrůznější pochybnosti - zejména proto, ze ani soud nedokázal přesvědčivě zdůvodnit, za co oněch osm milionu korun bylo -teprve nyní je reálná šance, ze se příběh osvětlí.
Jaroslav Lizner má k dispozici dvě nová svědectví, díky nimž se pokusí prokázat, ze jeho příběh byl zmanipulovaný. "Jeden svědek, který už v minulosti vypovídal, dnes říká něco jiného.
Díky dalšímu svědkovi se objevily nové skutečnosti. Myslím, že by to obnovu procesu mělo vyvolat," věří Liznerův obhájce Ivan Krutský.
Nová svědectví mají nabourat především věrohodnost Luboše Sotony, korunního policejního svědka, který Liznera poslal do vězení.
Sotona chtěl za firmu TWI koupit akcie Mlékárny Klatovy od CS Fondu. Sotona policii řekl, že Lizner obchod zprostředkoval, slíbil mu zmanipulování průběhu privatizace a chtěl za to osm milionů.
Obhajoba se nyní pomocí dvou svědků - bývalé Sotonovy družky a policejního agenta - pokusí prokázat, že si to celé Sotona vymyslel. Sotonova družka původně svědčila v Liznerův neprospěch, protože se podle obhajoby Sotony bála. Policejní agent dosud nevypovídal vůbec.
"No, to mají hezký svědky," komentoval to Sotona, který dodnes trvá na své původní verzi: "Samozřejmě to je účelová změna výpovědí. Pan Lizner by se mel vrátit ke zdravému rozumu."
Hrálo se unfair? Kdo ví
Revizi procesu by po letech přivítali i lidé, kteří stáli u zrodu kupónového experimentu. "Když byl tehdy Lizner zatčen, bylo to děsivé. Byl jsem strašně rozzlobený, protože každý stín na privatizaci jsem si bral osobně. Proto bych si přál, v uvozovkách i kvůli sobě, aby se to vyjasnilo," říká Tomáš Ježek.
Nešlo totiž jen o Liznera. Osoba Liznerova formátu způsobila, že se nad velkolepou privatizační operací vzneslo podezření: bylo možné manipulovat s jednotlivými nabídkami podniků v počítačové síti Centra kupónové privatizace?
Policejní vyšetřování na tuto otázku neodpovědělo. Po pár týdnech totiž policie tento směr zcela opustila. Proč? "Představte si, že by se tehdy prokázalo, že bylo možné zasáhnout do kupónové privatizace.
To by byl její konec. Tak si na to odpovězte sami," nabídl vysvětlení bývalý šéf ekonomické kontrarozvědky Jan Šula, jehož služba Liznerův případ rozjížděla.
