Lisabonskou smlouvu čekají v Senátu potíže, přibývá jejích kritiků

Senátoři budou rozhodovat o tom, zda Lisabonskou smlouvu předloží k posouzení Ústavnímu soudu. Ten by měl říci, zda smlouva neodporuje české ústavě. Mnoho senátorů má totiž ke znění několikasetstránkového dokumentu Evropské unie výhrady.

V Senátu je hodně kritiků Lisabonské smlouvy, naznačuje předseda ústavněprávního výboru Jaroslav Kubera. | foto: Karel Kopáč

Zatímco v Poslanecké sněmovně prošla Lisabonská smlouva celkem bez problémů do druhého čtení, v Senátu se o ni svede větší boj. Už nyní se značný počet senátorů netají tím, že ji při ratifikaci nepodpoří. S největší pravděpodobností také pošlou celý dokument k brněnskému Ústavnímu soudu, aby určil, zda smlouva je či není v rozporu s ústavou.

"Podání k Ústavnímu soudu podpořím," řekl iDNES.cz občanskodemokratický senátor Jiří Oberfalzer, který je připraven hlasovat i proti smlouvě samotné. "Lisabonskou smlouvu považuji za natolik nevýhodnou pro Českou republiku, že pro ni nemohu zvednout ruku," řekl iDNES.cz.

O tom, že návrh předložit smlouvu Ústavnímu soudu projde, je přesvědčen senátor a předseda ústavněprávního výboru Jaroslav Kubera. "Je téměř stoprocentní šance, že to projde," řekl Kubera iDNES.cz. I on patří k nesmiřitelným kritikům smlouvy, která má nahradit odmítnutou evropskou ústavu. (čtěte rozhovor pod článkem)

.

"Lisabonská smlouva představuje příliš velkou ztrátu vlivu na další vývoj v EU, ztrátu suverenity v dalších rozsáhlých oblastech díky kvalifikovanému hlasování bez práva veta. Mohla by opět nastat situace, že o nás budou rozhodovat ti větší. To je v hlubokém rozporu s prvotními idejemi Evropských společenství, která stála na principu, že se dělá jen to, co chtějí všichni bez výjimky."

senátor Jiří Oberfalzer

Kritika smlouvy však není jen výhradně záležitostí občanských demokratů. Pro předložení smlouvy k Ústavnímu soudu zvedne ruku například nezávislá senátorka Liana Janáčková. "Ano, podpořím to," řekla Janáčková iDNES.cz.

Výhrady se ozývají i z řad křesťanských demokratů. Striktně proti smlouvě hodlá hlasovat například lidovecký senátor Josef Kalbáč, jehož externí poradce oslovil členy Senátu otevřeným dopisem, který má redakce iDNES.cz k dispozici.

"Česká státnost a její suverenita je v historii příliš draho vykoupená - a tedy cenná věc, než aby se přijímalo něco, co ji může znovu zásadně zpochybnit. Jen tak, bez hlubšího rozmyslu a diskuse," vybízí senátory k obezřetnosti při hlasování Kalbáčův asistent Jan Zeman.

Připomíná i slova ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, který sám přiznal, že Česká republika nedostala oficiální český překlad úplného znění smlouvy a musela si vypomoci vlastním neoficiálním "samizdatem". Podle Zemana je podezřelý onen spěch, se kterým se smlouva schvaluje. "Nebyly pořízeny a předloženy řádné překlady smluv, které Lisabonská smlouva mění, ačkoliv samy tyto smlouvy (i český jednací řád schvalování jejich novelizací) výslovně tyto překlady vyžadují," píše v dopise. - celé znění otevřeného dopisu najdete zde

Senátoři očekávají nátlak
Podle Kubery je odpůrců smlouvy v Senátu poměrně hodně. Předpokládá ale, že budou vystaveni tlaku, aby svůj kritický postoj přehodnotili. "Teď jich je hodně. Kolik jich bude při skutečném hlasování, to je ale otázka," řekl. Někteří méně názorově vyhranění senátoři mohou totiž nakonec hlasovat pro smlouvu, obává se Kubera.

"Ano" či "ne" pro Lisabonskou smlouvu má přitom podle něho stejnou váhu. Pokud to Evropská unie s ratifikací myslí vážně, pak musí počítat s tím, že někteří znění smlouvy nemusejí podpořit a nemůže je jednoduše označovat za potížisty, domnívá se senátor. Jinak by podle něj EU nebyla demokratickou institucí.

Pro méně odvážné senátory, kteří nechtějí hlasovat přímo proti smlouvě, navrhuje, aby se hlasování zdrželi. "To je takový úhybný manévr, ale je to, jako kdyby hlasovali proti," řekl Kubera.

Tak se ostatně zachovali čeští europoslanci za ODS, když se o Lisabonské smlouvě hlasovalo přímo v Bruselu. Demonstrativně tehdy opustili sál a hlasování se neúčastnili. "To se téměř rovná hlasování proti, což byl, myslím, docela odvážný krok a zajímavý signál do Čech," řekl už před časem iDNES.cz europoslanec Ivo Strejček.

. Lisabonskou smlouvu nepodpořím

"Říci ratifikaci ‚ano‘ anebo ‚ne‘ má úplně stejnou hodnotu. Jestli je EU demokratická instituce, pak nejde o žádný potížismus, je to vyslovení názoru. Jinak nevím, proč se na to EU ptá," řekl iDNES.cz senátor Jaroslav Kubera (ODS).

Pane senátore, ve čtvrtek bude Senát rozhodovat o tom, zda předá Lisabonskou smlouvu k posouzení Ústavnímu soudu. Myslíte, že je pro tento návrh mezi senátory dostatečná podpora? Projde tento návrh?

Je téměř stoprocentní šance, že to projde.

Jak se vy sám ke smlouvě stavíte?

Já už to řekl na ústavněprávním výboru. To, že se smlouva pošle k Ústavnímu soudu, je jedna věc. To je víceméně právní posouzení. Ale druhá věc je, a to je velký omyl - i mediální, že když Ústavní soud řekne, že Lisabonská smlouva je v souladu s ústavou České republiky, že to znamená, že je vše v pořádku a můžeme ji ratifikovat. Tak to samozřejmě není, ale to je můj názor a několika mých kolegů, kteří budou hlasovat proti ratifikaci bez ohledu na to, co řekne Ústavní soud.

Když Ústavní soud řekne, že je smlouva v pořádku a že není v rozporu s naší ústavou, nebude to argument pro její podporovatele? Že řeknou, no vidíte, teď se nemusíte bát a klidně ji můžete podpořit?

To, že nějaký zákon není v rozporu s ústavou, ale přece neznamená, že pro něj poslanec nebo senátor musí hlasovat. Je spousta takových zákonů, třeba antidiskriminační zákon, který pravděpodobně není v rozporu s ústavou, ale je to blábol, o kterém to vědí všichni, dokonce to všichni veřejně říkají, což je další paradox. Všichni říkají, že ten zákon je o ničem, ale musíme ho přijmout, protože jsme se k tomu zavázali svým členstvím v Unii.

Tušíte, kolik vašich kolegů zastává vůči Lisabonské smlouvě podobný postoj?

Teď jich je hodně. Kolik jich bude při skutečném hlasování, to je ale otázka.

Proč myslíte, že se ta čísla budou lišit?

Protože ne všichni mají pevný názor. Když se přijde se stanoviskem, že když se nebude smlouva ratifikovat, tak padne vláda a vyloučí nás z Evropské unie, tak samozřejmě někteří měkčí senátoři vyměknou a budou hlasovat tak, jak mají.

Takže očekáváte nějaký nátlak?

Ano. Ale patrně budou někteří senátoři, kteří se zdrží hlasování. Což je takový úhybný manévr. Ale je to, jako kdyby hlasovali proti.

Vy sám budete hlasovat proti?

Já budu určitě hlasovat proti. A zejména budu kritizovat to, že vláda nevyjednala výjimku jako Británie a Polsko ve věci Evropské listiny lidských práv. S tím, co je v ní, je větší problém než s tím, co je ve smlouvě (Evropská listina lidských práv je součástí Lisabonské smlouvy, pro některé politiky je však nepřijatelná, pozn. red.)

O co v ní jde?

Jednak nikdo nevyřešil spor, zda je či není součástí smlouvy. Každý právník umí napsat zdůvodnění, že je součástí, druhý zase napíše, že není. Oba přitom mohou být renomovanými právníky. Ta listina obsahuje věci typu, že tomu, kdo přišel o prostředky, protože si vzal hypotéku a neumí ji splácet, musí povinně každý stát zajistit slušnou existenci. Co to je slušná existence? Je to existence, jakou má Gross, nebo jakou má bezdomovec? Co je to slušná existence? To je vágní pojem.

Česká republika si výjimku nevyjednala kvůli liknavosti úředníků, či z jaké příčiny?

Na to nikdo neumí v podstatě odpovědět, proč k tomu došlo. Tam přitom nebyl problém, za nic by nás neoznačili, nic by se nestalo. Jedni říkají, že to bylo proto, že úředníci neměli mandát, aby to dojednali. Ale my jsme se skutečně nedopátrali toho, co bylo příčinou, že onu výjimku nemáme.

Kritici Lisabonské smlouvy tvrdí, že je to jen stará euroústava v novém hávu. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Důkazy o tom, že to je ústava, jsou evidentní. Protože všude visí evropské vlajky, všude se hraje Óda na radost (evropská hymna, pozn. red.) a prezidentovi se už pomalu buduje sídlo a už se vymýšlí, jak to udělat, aby bylo alespoň na úrovni prezidenta Spojených států. Tyto vnější záležitosti Unii baví, ale ty vnitřní - ta byrokracie - to nabývá geometrickou řadou.

Ale hlavní argument je ten, že když EU říká, že nemůžeme smlouvě říci ne, pak je skutečně lepší z ní vystoupit, protože to žádná demokratická instituce není. Protože říci ratifikaci "ano" anebo "ne" má úplně stejnou hodnotu. Jestli je to demokratická instituce, tak to není žádný potížismus, je to vyslovení názoru. Jinak nevím, proč se na to EU ptá, to pak nemusíme ratifikovat vůbec.

Děkuji za rozhovor.