Pro rezoluci hlasoval stejný počet zemí jako pro podobné, rovněž právně nezávazné stanovisko přijaté loni v březnu. Tehdy bylo proti jen pět zemí. Na podzim pak prošla hlasy 143 zemí ku pěti rezoluce odsuzující ruskou anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny, které ruské síly částečně kontrolují.
Nový text schválený v předvečer prvního výročí ruské invaze kromě obnovení mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny volá také po „spravedlivém a trvalém míru“. Rezoluce navržená Kyjevem a desítkami jeho spojenců rovněž vyzývá k zastavení bojů, které připravily o život tisíce, ne-li desetitisíce lidí a miliony Ukrajinců vyhnaly z domovů.
OBRAZEM: Mělo to trvat tři dny... Nejsilnější fotky z prvního roku války |
Český ministr zahraničí Jan Lipavský na Twitteru ještě před hlasováním uvedl, že Česko „důrazně podporuje“ navrhovanou rezoluci. Hájí podle něj „zásady svrchované rovnosti a územní celistvosti států“.
Podle agentury AFP spojenci Ukrajiny doufali, že dnes ve VS OSN vybudují alespoň stejně širokou koalici jako při říjnovém hlasování o anexích. Tohoto cíle ale nedosáhli: hlasování zdržela řada afrických zemí nebo také Čína, Indie a Pákistán.
Deník The New York Times ve čtvrteční analýze vývoje na mezinárodní scéně poznamenává, že mnohé z těchto „neutrálně“ vystupujících zemí od začátku ruské agrese poskytly Moskvě významnou ekonomickou nebo diplomatickou podporu. „A i některé ze zemí, které původně souhlasily s odsouzením Ruska, vidí válku jako problém někoho jiného a začaly se od té doby posouvat k neutrálnějšímu stanovisku,“ dodává list.
Lipavský: Rusko se musí stáhnout
Rusko se musí bezpodmínečně stáhnout z celé Ukrajiny, prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský v projevu na Valném shromáždění OSN. Rok trvající ruská agrese podle něj vyvolává utrpení i mimo Ukrajinu. Varoval před „pokušením“ zaujímat neutrální postoj.
„Rusko musí okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhnout své síly a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic,“ vyzval Lipavský a zdůraznil, že ruská agrese působí „nepředstavitelné utrpení“, a to jak na Ukrajině, tak mimo ni.
„Způsobila rázovou vlnu na světových trzích s potravinami a komoditami a vytváří riziko, že se 50 milionů lidí v Africe a na dalších kontinentech ocitne na pokraji hladomoru,“ upozornil Lipavský. V té souvislosti vyjádřil podporu černomořské obilné iniciativě, umožňující i ve válečných podmínkách mimo jiné vývoz ukrajinského obilí do světa, a úsilí OSN o její další rozšíření.
Lipavský varoval, že Rusko chce změnit mezinárodní řád a chce svět rozdělený na sféry vlivu, kde neokoloniální vztahy nahradí rovnoprávné partnerství.
„Všichni by si měli uvědomovat, že každá země se může stát další obětí Ruska. O budoucnosti mezinárodního řádu se rozhoduje právě teď. Ukrajina brání nejen sebe a svůj lid, ale také základní principy Charty OSN,“ uvedl český ministr, který měl na programu také jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem a ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou.
Jednání OBSE přitáhlo Rusy. Ukrajina je ignoruje, Lotyš je poslal „na chuj“![]() |
Lipavský se rovněž vyslovil pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese na Ukrajině, jakkoli uznal, že je to složitý úkol. „Ruská barbarská totální válka připomíná hrůzy druhé světové války,“ řekl a připomněl také, že Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele.
„Chtěl bych apelovat na všechny, kteří by dnes mohli být v pokušení zaujmout ‚neutrální‘ postoj, a na ty, kteří se domnívají, že nejde o ‚jejich‘ válku: Pokud nebudeme jednat nyní, pak akceptujeme nový mezinárodní řád založený na využívání brutální síly, založený na kolonialismu,“ řekl šéf české diplomacie na závěr svého vystoupení vpředvečer prvního výročí vpádu ruských okupantů na Ukrajinu.