„Za klíčové považuji, aby spojenci znovu označili Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Platí, že taková hrozba nezmizí ani po případném klidu zbraní na Ukrajině,“ řekl Lipavský. Realistické chápání ruské hrozby by podle něj mělo být základem všech změn v NATO včetně modernizace a posilování obranyschopnosti.
Informovat ostatní ministry chce mimo jiné o závazku české vlády navýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2030. „Budeme se s kolegy bavit o tom, zda je možné mířit ještě výš, abychom pokryli potřeby armád členských států. Není to jen o zbraních a výcviku, ale také o ochraně infrastruktury, kybernetické bezpečnosti, schopnosti čelit novým hrozbám,“ podotkl.
I různé sabotáže v dalších evropských zemích podle Lipavského ukazují, že Rusko nevede jen klasickou konvenční válku na Ukrajinu, ale válku proti Evropě a všem státům, které napadenou zemi podporují.
Putin navrhl přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Zelenskyj souhlasí |
„Zároveň platí, že nečelíme jenom Rusku samotnému, Putinovi, ale je to nová osa zla, proti které stojíme, proti Rusku, Severní Koreji a Íránu,“ poznamenal. Rusko podle Lipavského dostalo od KLDR přes devět milionů kusů munice. „Musíme (Ukrajině) umět dodat víc, protože Ukrajina je v tuto chvíli v první linii,“ dodal.
Cílem setkání v Antalyi je zejména obsahově připravit nadcházející summit NATO, který se uskuteční v červnu v Haagu. Česko podle Lipavského podporuje generálního tajemníka aliance Marka Rutteho na posílení NATO. Je třeba aliance rychlejší, silnější a taková, kde si státy férověji rozdělí své závazky, řekl ministr.
Očekává, že lídři v Haagu potvrdí závazek z loňského summitu ve Washingtonu o poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině v hodnotě nejméně 40 miliard dolarů (téměř 900 miliard korun) ročně. Spojenci i Česko loni podpořili Ukrajince dokonce vyšší částkou, řekl.
Všechno díky Trumpovi. Turek ho chválil za jednání o příměří i za koalici ochotných |
Očekává, že v tomto ohledu poroste role evropských států. „Už loni nebyla americká pomoc dominantní. Platilo, že 50 procent vojenské podpory poskytovali ostatní spojenci,“ uvedl.
Účast ruské hlavy státu není jasná
V Turecku by zároveň mohli ve čtvrtek jednat také ruský prezident Vladimir Putin s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Putin na toto datum navrhl začátek přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu. Zelenskyj projevil ochotu jednat přímo s Putinem.
Rusko zatím neoznámilo, kdo by se za něj jednání v Turecku účastnil. „Dokud ruská strana neřekne, koho posílá, tak nevíme, na jaké úrovni a jestli vůbec jednání proběhne,“ dodal Lipavský.
Lipavský si dělá menší naděje než Trump. Od emisarů USA v Moskvě moc neočekává |
Ukrajina je podle něj nejsilnějším spojencem NATO pro zadržování ruské hrozby. Přál by si, aby se stala i členem aliance. „Věřím, že výsledkem jakýchkoli mírových jednání bude obhajoba ukrajinské suverenity včetně možnosti, aby byla členem NATO. Je ale jeden z cílů ruské agrese tomu zabránit, to si musíme říct na rovinu,“ dodal ministr.
