Památných stromů bylo v okolí vysazeno celkem šestnáct. „Tato lípa nebyla jako jediná vysazená za slavnostního humbuku, pan Pospíšil se prostě rozhodl vysadit si lípu svobody sám před svým domem,“ popisuje starostka Velkých Opatovic Kateřina Gerbrichová pro iDNES.cz.
Byla to ale nakonec právě Pospíšilova lípa, které všechny ostatní soukmenovce přežila. Nestojí zrovna na výhodném místě. Dnes je téměř ze všech stran obklopená asfaltovými cestami, blízko ní navíc vedou elektrické dráty, z bezpečnostních důvodů se proto musí ořezávat. „Nemá to jednoduché,“ popisuje starostka a dodává, že nesnadné životní podmínky dělají strom ještě zajímavějším. Zatímco ostatních patnáct památných lip postupně podlehlo chorobám, nebo muselo ustoupit potřebám rozšiřující se obce, neoficiální lípa zůstala stát jako jediná. Lípa svobody se s celkovými víc jak dvaceti dvěma tisíci hlasy nakonec umístila na pátém místě v anketě Evropský strom roku.
Za sto let svého života tak byla němým svědkem mnoha historických zvratů. Prošly kolem ní němečtí vojáci a nedlouho po tom i unavená Rudá armáda. Stala se svědkem srpna 1968 i sametové revoluce.
Neoficiální lípa přežila všechny ostatní
„Je to místo, kde se dnes scházejí lidé z našeho města,“ popisuje starostka význam stromu. Hned vedle něho je vinárna příznačně nazvaná U Lípy. V době, kdy ještě nebyla tak frekventovaná doprava a kdy místo asfaltových cest byly v okolí jen ty prašné, si sem chodívaly s oblibou hrát děti.
„Přímo v Opatovicích žijí dnes Pospíšilovi příbuzní, ozvala se nám i pravnučka pana Pospíšila, která nám poskytla fotografie a informace o svém tatínkovi,“ popisuje Gerbrichová. Lípa tak není jenom historickým artefaktem, ale živoucí součástí místní komunity a vzpomínkou na předky. Díky vítězství v národním kole ankety navíc město získalo na strom příspěvek. Peníze se chystá použít na informační brožury, aby příběh lípy nezanikl.
Podle Davida Kopeckého z Nadace Partnerství, která soutěž Evropský strom roku zastřešuje, zájem veřejnosti o ni pravidelně roste. „Letošních více než 311 tisíc platných hlasů je rekordních,“ uvedl pro iDNES.cz. Do aktuálního ročníku se zapojilo patnáct zemí a Zádvorská lepa svým příběhem zaujala v konkurenci téměř dvou set evropských stromů.
V roce 2020 by se měly do soutěže nově zapojit také Irsko a Itálie. Cena Evropský strom roku se předává pravidelně od roku 2011. Podle organizátorů je nejdůležitějším smyslem akce poukázat na zajímavé staré stromy jako na důležité přírodní i kulturní bohatství. Hlavním kritériem není jejich krása ani mohutnost, ale především jejich propojení s místními obyvateli, kteří v jejich blízkosti žijí.
Absolutním vítězem se letos stala mandloň na Sněžném vrchu v Pešti, pro kterou hlasovalo víc jak 45 tisíc lidí z celé Evropy. Na druhém místě se umístil ruský Dub z vesnice Abramtsevoa, třetí skončil Světlý dub cesmínovitý z Monte Barbeiro v Portugalsku.
