Jako první laťku, kterou teď chtějí lidovci překonat, je podpora veřejnosti nad 12 procent. „Jsem přesvědčen, že můžeme mít výsledek mezi dvanácti a patnácti procenty,“ řekl iDNES.cz šéf strany.
To je potenciál, který politici lidové strany před časem vyčetli z průzkumu, který popsal, kam můžou růst a koho oslovit. Základním problémem pak je, že část voličů nesmí KDU-ČSL pokládat za to, co není.
„Nejsme jen stranou křesťanů pro křesťany. Už třetinu elektorátu tvoří lidé, kteří víru v Boha nemají a nejsou spojeni s žádnou církví. Jsme stranou pro věřící i nevěřící, hlavně když jsou myslící,“ uvedl Bělobrádek.
Za jedno z klíčových témat strany považuje podporu rodin s dětmi. „Mít děti není hobby. Je to štěstí a radost. Pro ty, kdo je nemají, je to neštěstí, ale nemohou být trestáni ti, kdo je mají,“ zdůraznil předseda lidovců.
I proto za jeden z největších počinů strany v koalici pokládá to, že KDU-ČSL dokázala prosadit zvýšení slevy na dani na vyživovaně děti u rodin, které pracují a vykazují příjmy.
Na druhé dítě se od letoška daňová sleva zvýšila o 200 korun, tedy na
1 317 korun měsíčně (15 804 korun za rok) a na třetí a každé další o tři stovky na 1 417 korun měsíčně (17 004 korun za rok).
Na volebním sjezdu bez soupeře pro šéfa strany
Podobně jako letos už Andrej Babiš na sněmu ANO a Bohuslav Sobotka na sjezdu ČSSD ani Bělobrádek na volebním sjezdu KDU-ČSL ve Zlíně nebude mít soupeře. I proto, že pod jeho vedením se strana vrátila na české politické výsluní.
Po třech letech mimo Sněmovnu se lidovcům povedl comeback a hned se stali vládní stranou spolu s ČSSD a ANO. Úspěšní pak byli i v dalších volbách. V komunálních se s 3 792 mandáty stali vítězem voleb mezi stranami. Uspěli i v senátním klání a získali také tři europoslance. Doplatili také hypoteční úvěr, jehož součástí byla zástava jejich sídlo na pražském Karlově náměstí.
Žádné drama neslibuje ani volba prvního místopředsedy. Na 99% se jím znovu stane ministr zemědělství Marian Jurečka. Někteří lidé ve straně ho přemlouvali, ať kandiduje i na předsedu, ale řekl ne. „Nejsem ten, kdo předkládá alternativu, že by KDU-ČSL měla jít jiným směrem než pod vedením Pavla Bělobrádka,“ řekl iDNES.cz Jurečka.
Na post prvního místopředsedy byli navrženi i místopředseda Sněmovny Jan Bartošek a Miroslav Rovenský ze středočeské KDU-ČSL. Bartoška ale zajímá spíš post řadového místopředsedy. „Vyhodnotil jsem si to tak, že by nebylo správné proti sobě bojovat,“ řekl iDNES.cz.
Za klíčové pro úspěch lidovců považuje to, aby dokázali přijít s vizí vývoje země s dlouhodobým časovým přesahem. „Musíme posílit ekonomickou kompetenci strany. Specializuji se na sociální politiku, tak bych jako priority označil dlouhodobou paliativní péči, zásadní je také dostupnost bydlení a dobré fungování sociální služeb,“ vypočítal Bartošek.
Mezi uchazeči o pozice čtyř řadových místopředsedů je také bývalá europoslankyně Zuzana Roithová, která také kandidovala v poslední prezidentské volbě a svůj post ve straně obhajuje. Zájem o křeslo ve vedení strany mají i šéf poslanců Jiří Mihola z jižní Moravy, poslanec Ondřej Benešík z dalšího silného a tradičně lidoveckého kraje, ze Zlínska, a europoslanec Tomáš Zdechovský.
