Obchodní řetězec Lidl na svých webových stránkách uvádí, že mu záleží na životním prostředí. „Ochrana klimatu je důležitá pro všechny naše aktivity,“ zdůrazňuje společnost s tím, že jde o zásadní součást firemní strategie udržitelnosti.
Podle ochránců přírody z Dobře zapsaného spolku však Lidl klame veřejnost, protože do Česka dovezl tisíce tun zbytečných plastů z Číny v podobě drobných hraček pojmenovaných Stikeez, které dával zákazníkům zdarma jako odměnu za jejich nákupy.
Ekologové odhadli, že řetězec nechal vyrobit a přivézt 6,5 milionu těchto hraček o celkové hmotnosti 13 tun. To podle nich znamenalo pro životní prostředí zátěž v podobě 78 tun zbytečně vyprodukovaného oxidu uhličitého (CO2), který patří mezi takzvané skleníkové plyny.
„Kromě produkce CO2 při výrobě a přepravě je třeba vzít v úvahu skutečnost, že většina Stikeez bude dřív či později vyhozena do směsného opadu jako nepotřebná drobnost (včetně jejich obalů) – Lidl není schopen zajistit alespoň jejich recyklaci. Při spalování plastů se uvolňuje nejen CO2 ale i řada velmi škodlivých látek pro životní prostředí i zdraví lidí,“ napsali ekologové do žaloby.
Jednání Lidlu označili za nekalosoutěžní a u soudu se domáhali toho, aby se za něj musel řetězec v rozeslané tiskové zprávě a na svém webu veřejně omluvit.
Požadované znění omluvy:„Omlouváme se zákazníkům naší společnosti a všem obyvatelům České republiky, že jsme jako odměnu za nákup nabízeli plastové figurky Stikeez, čímž jsme ohrozili nejen klima a životní prostředí, ale také zdraví a dokonce životy lidí. Tento postup byl v hrubém rozporu s námi proklamovanou politikou společnosti směřující k boji proti změnám klimatu. Mrzí nás, že jsme tímto postupem mohli v lidech mohli vyvolat dojem, že plasty jsou pro životní prostředí a zdraví lidí nezávadné.“ Zdroj: žaloba Dobře zapsaného spolku |
Právní zástupce Lidlu Pavel Vejmola požadoval zamítnutí žaloby. „Tím, že žalovaný (řetězec) využíval v rámci svého podnikání sběratelské či propagační předměty, se greenwashingu (klamání spotřebitele o ekologické prospěšnosti výrobku, služby či firmy, pozn. red.) dopustit nemohl. Navíc jsou jeho veškerá publikovaná sdělení správná a pravdivá. Nemohou uvést průměrného spotřebitele v omyl,“ prohlásil advokát v jednací síni.
Omluvu může chtít zákazník, ne spolek
Senát vrchního soudu nakonec po poradě žalobu spolku zamítl – stejně jako prvoinstanční Městský soud v Praze. Obě instance se neshodly jen v tom, zda měli ochránci přírody ze zákona právo ji podat. Městský soud měl za to, že Dobře zapsaný spolek není právnickou osobou oprávněnou hájit zájmy spotřebitelů, vrchní soud dospěl k opačnému závěru.
Oba soudy jsou však zajedno v tom, že spolek nemůže na rozdíl od konkrétního zákazníka žádat od obchodníka omluvu. „Spolek, kterým žalobce je, nemůže podle paragrafů 2988 a 2989 občanského zákoníku ten nárok (na omluvu) uplatnit,“ uvedl předseda odvolacího senátu Roman Horáček.
Právnická osoba hájící zájmy zákazníků se může podle zmíněného zákoníku domáhat pouze toho, aby se rušitel zdržel nekalé soutěže nebo aby závadný stav odstranil. A to podle vrchního soudu spolek v žalobě nežádal.
Občanský zákoník§ 2988 Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. § 2989 Právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, může (...) uplatnit též právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků. |
Ze soudní síně přesto odcházely spokojené obě strany sporu. Lidl se nemusí omlouvat a advokáta spolku potěšilo aspoň to, že se o záležitosti mluví „Byť žaloba neuspěla, tak určitý úspěch vidím v tom, že jsme na problém upozornili,“ řekl iDNES.cz právní zástupce a spoluzakladatel spolku David Zahumenský.
Vrchní soud v rámci odůvodnění pravomocného rozsudku připomněl, že neřešil věcný základ sporu, tedy jestli je praxe Lidlu nekalou soutěží. Upozornil však, že greenwashing zahrnuje různé metody, u kterých mohou soudy k takovému závěru dospět. „Jsme toho názoru, že i praktiky, které nebudou klamavé, mohou být v rozporu s dobrými mravy soutěže,“ prohlásil soudce zpravodaj Michal Výtisk.
