Na spor upozornila Česká televize. Sdružení Sonosféra připravuje na červen k 70. výročí vyhlazení Lidic zvukové oživení místa zločinu, projekt dostal název Rozeznění - Lidice 2012. S využitím moderní technologie budou návštěvníci v prostoru původních Lidic poslouchat literárně pojaté obrazy ze života obce před tragédií.
Co ve sporu zaznělo"Někdo chce zneužít Lidice. A je to trýznění lidických žen. Lidice mají jen jednu pravdu a ta je v historické zkušenosti. To se nedá přenést jinam než v rámci rodiny. Vám dědečka nezastřelili..." "Tlak na vrácení daru nebezpečně posouvá připomínky lidické tragédie zpět do dob komunistické propagandy, která tuto událost zneužívala k protiněmeckému štvaní a která sudetoněmecké organizace paušálně démonizovala." |
Mezi těmi, kdo věnovali Sonosféře peníze, je i Sudetoněmecká kancelář v Praze. Jde o informační středisko Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje Němce vyhnané po druhé světové válce ze Sudet.
"Kdybychom věděli, že věc podporuje Sudetoněmecká kancelář, už na únorové prezentaci bychom se sebrali a odešli. Nesouhlasíme s tím, aby projekt za takové podpory pokračoval," řekl Pavel Horešovský, předseda lidické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu.
Vedení obce původ daru zhrozil
Ta sdružuje lidické obyvatele, kteří tragédii přežili. Sám Hořešovský byl nejmladším přeživším dítětem. Podle Lidických uvedli lidé ze Sonosféry na prezentaci sponzora jen zkratkou SKS, které nikdo nerozuměl. Podporu od kanceláře odmítá i Obecní úřad v Lidicích.
"Když jsme to zjistili, zhrozili jsme se. Sice jde o symbolickou částku, ale nechtěli jsme, aby se tato organizace na projektu podílela," říká místostarosta Lidic Tomáš Skála. Obec vyzvala Sonosféru, ať peníze vrátí.
Vilém Faltýnek, který se svou ženou Lenkou projekt vymyslel a připravuje, tak prý udělá. "Je nám to upřímně líto, že Lidičtí odmítají takový dar," řekl Faltýnek. Podle něj má Rozeznění směřovat k usmíření česko-německých vztahů a spolupracují na něm další česko-německé a německé organizace.
Ředitel kanceláře Barton nechápe, proč je dar nepřijatelný
Celý sporný příspěvek je spíše symbolický, jde o osm tisíc korun. Ředitel pražské Sudetoněmecké kanceláře Peter Barton říká, že nechápe, proč odpor vůči daru vznikl. "Myslím si, že je nutné, aby lidé o Lidicích věděli. Je to strašné utrpení, které způsobil německý nacismus. A proto beru jako naprosto samozřejmou věc, že jsem tuto iniciativu podpořil," řekl Barton.
Fotografie z léta 1941 ukazuje poklidný život ve vsi. Za necelý rok bude všechno jinak...
Pozůstalí po obětech Lidic svůj odpor vysvětlují tím, že Němci ze Sudet oné tragické noci z 9. na 10. června 1942 v Lidicích byli.
"Když došlo v Lidicích k zatýkání, tak podle vyprávění babičky a maminky a dalších svědků přišli jako první do styku s lidickými obyvateli sudetští Němci. Ti na ně mluvili, překládali rozkazy. Tato zkušenost nás vede k tomu, že spolupráci v tomto ohledu nemůžeme podporovat," říká Antonín Nešpor, potomek původních lidických obyvatel a předseda občanského sdružení Lidice, které se věnuje pietním akcím a dokumentaci vyhlazení.
Ředitel Památníku považuje oslovení Němců za chybu
Za názor Lidických se postavil i ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. "V případě jiných projektů nebo jinými směry by podpora Sudetoněmecké kanceláře, i když je to mrzkých osm tisíc, přípustná byla. Ale i kdybych byl smířlivější, protože mi tady nikdo nezavraždil otce, matku nebo sourozence, musím hájit zájmy Lidických," řekl Červencl.
Poprava mužů v Lidicích. Matrace nacisté opřeli o zeď, aby se od ní neodrážely kulky zpět na střílející vojáky.
Poukázal na to, že Faltýnek si o podporu od Sudetoněmecké kanceláře sám řekl. "Podle mne byla první chyba, že Sonosféra oslovila SKS. Proč?" říká Červencl.
Faltýnek k odporu z Lidic namítá, že Památník Lidice i Lidičtí už ředitele SKS Petra Bartona nejednou na pietním místě přivítali. "Naposledy společně s bavorským ministerským předsedou Horstem Seehoferem a bývalým představitelem Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndem Posseltem. Delegaci přijal ředitel Památníku Lidice, starostka obce i předseda svazu bojovníků za svobodu Pavel Horešovský," brání se Faltýnek.
Halík: Lidice by měly být místem smíření, ne nenávisti
Ředitel Červencl však říká, že za zločin roku 1942 se nikdo neomluvil. "Sice tu byl bavorský předseda vlády, ale ve skutečnosti se neomluvil, pouze vyjádřil hlubokou účast, že to Lidickým někdo udělal a že by se to nemělo opakovat. To není omluva," řekl Červencl.
Na obranu Sonosféry se ozval kněz Tomáš Halík. "Jsem přesvědčen, že tlak na urážlivé vracení daru Sudetoněmecké kanceláře je projevem naprostého nepochopení smyslu celého projektu a podrývá úmysl učinit z Lidic místo smíření, a nikoliv dalšího potencování nacionální nenávisti," napsal Halík.
