„Jaký smysl má zůstávat v Evropské unii, která neměří všem stejným metrem?“ ptal se poslanců petičního výboru poslanec Tomio Okamura z hnutí Svoboda a přímá demokracie. Za necelé dva měsíce dokázal pod petici za referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie získat 24 788 podpisů, na internetu pak další desítky tisíc. „Celkem víc než sto tisíc,“ chlubil se kolegům Okamura.
Byla by to národní sebevražda, oponoval Komárek
U poslanců petičního výboru ale signatáři petice moc nepochodili. „Rozhodli bychom se k národní sebevraždě,“ řekl poslanec ANO Martin Komárek k možnosti, že by lidé v případném referendu hlasovali pro odchod České republiky z EU. Někteří z přihlížejících nespokojeně bručeli.
Komárek také oponoval Okamurovi, který argumentoval, že české vlády umožňují rozkrádání peněz, které do země směřují z Evropské unie. „To, že se tu krade, nebo nevládne dobře, není vina Evropské unie. Ani to, že nefunguje řecká a italská policie,“ uvedl Komárek.
„Zájem České republiky je setrvat v Evropské unii. Neexistuje žádná alternativa, která by byla funkční,“ řekla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.
Její kolega František Laudát se pak do Okamury pustil ještě rázněji. „Co tady blábolíte a oblbujete lidi?“ řekl Laudát. „Máme nepřímou zastupitelskou demokracii. Od toho máme volby,“ řekl Laudát. Vyzval Okamuru, ať sežene ve volbách tolik hlasů a pak případně prosadí, co si přeje.
Poslanci myšlenku referenda o odchodu z EU nepodpořili
„Plácáte hlouposti. Od vás jsem nikdy neslyšel nic rozumného,“ nechtěl si to nechat líbit Okamura. Navrhoval, aby výbor doporučil Sněmovně vyzvat vládu k referendu o vystoupení z EU. Ale nepochodil. Jen poslanec Úsvitu Karel Fiedler ho podpořil. A zdrželi se dva komunisté spolu s poslancem za ANO Pavlem Plzákem.
„Žádáme parlament České republiky, aby přijal ústavní zákon umožňující občanům České republiky rozhodnout v referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie,“ tak zní text petice, kterou v úterý dostal na stůl petiční výbor Sněmovny.
Ke shánění podpisů Okamuru a jeho spojence ponouklo schválení kvót pro přerozdělení imigrantů Evropskou unií, přes nesouhlas České republiky. „Jde o akt srovnatelný s událostmi března 1939 a srpna 1968,“ tvrdí iniciátoři petice v narážce na okupaci Československa nacistickým Německem a o třicet let později vojsky zemí tehdejší Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.
Poslanci mají začít vládní návrh projednávat v lednu
Ti, kdo petici podepsali, se ovšem tak trochu dobývají do otevřených dveří. Poslanecká sněmovna se již na schůzi, která začíná za týden, má začít zabývat vládním návrhem ústavního zákona o celostátním referendu.
Podle něj by návrh na konání referenda mohl podat každý občan České republiky nebo skupina občanů České republiky, kteří dosáhli věku 18 let, podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 250 tisíci občany České republiky. Protože jde o ústavní zákon, je k jeho přijetí třeba nejméně 120 hlasů poslanců a poté tří pětin přítomných senátorů, aniž by v návrhu udělali jakoukoli změnu.
Poslanci z SPD Tomio Okamura, Radim Fiala i Jaroslav Holík tak budou již moci brzy svou touhu po uzákonění obecného referenda moci vyjádřit při projednávání předloženého vládního návrhu. Kromě toho návrh zákona výslovně jen k referendu o účasti v EU podal Úsvit. I tento návrh je na programu lednové schůze Sněmovny, která začne příští týden.
