Lidé z Ostravska jsou odolnější vůči smogu. Mají aktivnější jeden gen

Vědci specializovaní na vliv škodlivin v ovzduší na zdraví přišli s velmi překvapujícím zjištěním. Lidé na Ostravsku mají ve srovnání s obyvateli Prahy aktivnější gen, který odbourává smog. Přičítají to právě tomu, že jejich organismy se s nadlimitními hodnotami nečistot potýkají mnohem častěji.

Lidé z Ostravska jsou pravděpodobně vůči smogu odolnější než obyvatelé jiných částí České republiky | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Velkou část Moravskoslezského kraje už déle než týden sužuje smog, lidem zejména na Ostravsku a Karvinsku hrozí zhoršení zdraví. Zároveň ale vědci přišli se zjištěním, že se lidé na Ostravsku právě kvůli tomu, že jsou trvale vystaveni vysokým koncentracím hlavně karcinogenních polyaromatických uhlovodíků, dokázali těmto jedům ve velké míře přizpůsobit.

Co vědci zjistili

Ostravané mají dle vědců v těle kvůli velkému množství karcinogenů v ovzduší reparační gen s vyšší aktivitou než třeba Pražané. Díky tomu jsou odolnější vůči smogu.

Vědci to zmíní 21. 11. na semináři v hotelu Clarion v Ostravě.

"Zjistili jsme, že u lidí žijících v Ostravě vykazuje jeden z reparačních genů, které zajišťují opravu DNA, vyšší aktivitu než u Pražanů," říká Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Organismus se na smog snaží adaptovat

Spolu s kolegy, kteří v minulosti zkoumali dopady jedů v ovzduší na zdraví vybraných skupin lidí na Ostravsku, byl velmi překvapen, když zjistil, že míra poškození DNA u skupiny strážníků v Praze byla zhruba stejná jako u obdobně početné skupiny dobrovolníků v Ostravě. Ta ale má ovzduší výrazně víc znečištěno polyaromatickými uhlovodíky než hlavní město.

Rozhodli se proto přijít na kloub tomu, co zjištěný nesoulad způsobuje. Využili nejmodernější techniku, přičemž podobný výzkum zatím v zemi nebyl. Výsledek vědce udivil. Ostravané měli v organismu reparační gen s vyšší aktivitou než Pražané.

"Domníváme se, že se jedná o takzvanou adaptivní odpověď organismu lidí v Ostravě. Princip spočívá v tom, že když organismus vystavíte jednorázově velké dávce škodliviny, poškodí ho to, či třeba usmrtí, ale když užijete škodlivinu v menší míře a opakovaně, organismus se adaptuje. Když později použijete větší dávku škodlivin, tak se mu v podstatě nic nestane," vysvětluje Pavel Rössner.

Zatím se neví, jak dlouho tělo škodlivinám odolává

Vědci ale upozorňují, že jejich zjištění není důvod k radosti. Otázka dle nich například je, jak dlouho dokáže organismus lidí na Ostravsku vysokým dávkám škodlivin v ovzduší odolávat. V dohledné době chystají rozsáhlý výzkum, kterým chtějí dosud zjištěná fakta finálně potvrdit.

Odborníci na Ostravsku se k jejich výsledkům zatím moc nechtějí vyjadřovat. "Je to nová informace," uvedl třeba Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě. Podotkl, že trvalá zátěž v podobě znečištěného ovzduší se může nějakým způsobem odrazit na genetice generací lidí. Připomněl ale, že každý člověk se se zátěží z okolí vyrovnává individuálně.