Žádost KMK Granit vyvolala poprask, objevila se petice proti. Někteří lidé se bojí zdravotních rizik - kdyby KMK chtěla otevřít místní haldy, v nichž jsou od 50. let zbytky uranu.
Těžaři ale ujišťují, že pokud by někdy těžbu zahájili, tak hlubinnou. O pozemky mají zájem proto, že jsou teď zrovna k mání.
Historie těžbyPo zavření rudného dolu Stannum v roce 1991 (těžba byla bez státních dotací vysoce ztrátová) tu podle odborníků zůstalo v zemi přes 60 tisíc tun cínu a několik tisíc tun wolframu. Zatímco v roce 1998 se tuna cínu prodávala na komoditních burzách za 5 tisíc dolarů, tak nyní za 24 tisíc dolarů. Podnikatelé ve vedení KMK Granit ještě před 20 lety pracovali právě v rudném dole Stannum. Jejich firma pak začala těžit v sousedním Krásně živec. Zaměstnává asi 30 lidí a v roce 2009 vydělala 8,6 milionu korun. |
"Ceny surovin ve světě stoupají. Možná se tu po dvaceti letech bude něco dít. Zatím probíhá geologický průzkum. Trvat může i pět let. Báňský cyklus je dlouhý a třeba to ani nevyjde," řekl předseda představenstva KMK Granit Miroslav Kolbasa.
Firma ověřuje, jestli by se jí vyplatilo cín a wolfram dolovat. "Vzhledem k nárůstu cen by se tyto zásoby mohly stát bilančními," potvrdil Kolbasa. Podrobnosti nechce zveřejňovat. "Jsou součástí našeho byznys plánu."
Báňský odborník Rudolf Tomíček je ale k plánům na otevření šachty skeptický. "Myslím, že je to spíše zbožné přání. Navíc je tu otázka technologického zpracování. Rentabilitu ale určuje cena suroviny," uvedl.
Těžební společnost KMK Granit chce přesto od města Horní Slavkov souhlas, aby mohla uplatnit předkupní právo na desítky hektarů zemědělské půdy, na kterých chce začít dolovat wolfram a cín. Souhlas potřebují získat do konce srpna, jinak pozemkový fond nabídne půdu zemědělcům.
Městská rada bude o předkupním právu jednat 29. srpna
Téměř třicet hektarů půdy nad benzinkou v Horním Slavkově, kterou chce KMK od státu koupit, má řadu let v pronájmu soukromý zemědělec Richard Vans. Ten tvrdí, že tak přijde o 30 procent pastvin.
Důl Stannum v Horním Slavkově
"Hospodařím tu od roku 1994. Převzal jsem je, uklidil, zrekultivoval, přeměnil na biokoridory a ročně do nich investuji sto tisíc korun. Pokud je ztratím, farmu už neudržím a bude to pro mě likvidační," svěřil se Vans. Sám ve zdejší hlubině fáral osm let.
O souhlasu pro KMK bude rozhodovat městská rada zřejmě 29. srpna. Radnice se už nyní zeptala báňského úřadu, jaké důsledky může její rozhodnutí mít.
"Závěr je takový, že městu zůstane právo být účastníkem řízení a uplatňovat připomínky při určování dobývacího prostoru. Když souhlas nedáme, pozemky si mohou koupit zemědělci a nemáme jistotu, že ti je těžařům neprodají," řekla starostka Jana Vildumetzová.
