„Na tom zákonu mi vadí dvě věci. Ten paragraf je příliš gumový, dá se použít v zásadě proti komukoliv a výběrově. To je první věc. Ale ta druhá, na kterou byl podán podnět k Ústavnímu soudu, je ta, že se jedná o přílepek. Bylo to vloženo do naprosto nesouvisejícího zákona lex Ukrajina VII ve druhém čtení. A to je praxe, kterou sám Ústavní soud hodnotil opakovaně jako neústavní. Na to směřuje i náš návrh na zrušení zákona,“ prohlásil Canov.
To potvrzuje i Jaromír Císař z advokátní kanceláře Portos, který materiál s Canovem připravoval. „Jsou momenty, kdy Ústavní soud přiznává, že za určitých okolností by ten přílepek byl možný. To by ale musela být vládní koalice a opozice ve shodě nebo by tam musela být taková většina, která by byla potřeba k dosažení změny ústavy, čili kvalifikovaná většina,“ vysvětlil Císař MF DNES s tím, že to se při projednávání nestalo.
Protišpionážní paragraf se může obrátit proti jeho autorům, varuje Marvanová |
Pro zákon by totiž muselo hlasovat nejméně 120 poslanců a 60 procent z přítomných senátorů. Ve Sněmovně ale pro předlohu zvedlo ruku jen 99 ze 177 přítomných zákonodárců.
Lex Ukrajina je soubor zákonů, které reagují na měnící se situaci uprchlíků z Ukrajiny v Česku. Ten poslední řeší, že ti nezávislí na dávkách budou moci získat dlouhodobý pobyt podle zákona o pobytu cizinců. Mezi pozměňovacími návrhy ale prošla i změna paragrafu trestního zákoníku, který zavádí kritizovaný nový trestný čin.
Podepsali
|
„Myslím si, že návrh má šanci na úspěch i proto, že je to opravdu vágně napsané a je to v podstatě zneužitelné proti komukoliv, kdo bude mít jiný názor,“ zdůvodnila předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová, která se svými kolegy podnět k Ústavnímu soudu spolupodepsala.
„Nejvyšší soud už konstatoval, že toto ustanovení se jeví jako velmi problematické s ohledem na jeho obsahové vymezení užívající poměrně abstraktních a neurčitých pojmů, pod nimiž si každý může představit něco jiného,“ uzavřel zdůvodňování podání stížnosti k Ústavnímu soudu advokát Císař.
Soud posledně přílepek zrušil
To, že návrh má šanci na úspěch, si myslí i ústavní právník Jan Kudrna. „Podle mého názoru se jednalo o zjevný přílepek, navíc legislativně-technicky značně problematicky zpracovaný, což při vhodné argumentaci může mít také svůj ústavněprávní rozměr. Nebyl to ostatně jediný přílepek, stanovení podmínky jediného státního občanství pro žadatele (občany Ruské federace) má stejný charakter. Pokud by se soud držel své dosavadní judikatury, tak by podání mohlo mít značnou šanci,“ konstatoval Kudrna.
Novelu o činnosti pro cizí moc, kterou Pavel sotva podepsal, Blažek ještě upraví |
Ústavní soud naposledy rozhodoval o přílepcích minulý rok v případě novely lex Babiš II, která zpřísňovala pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Soud se při posuzování obsahem zákona vůbec nezabýval, rozhodující byla neústavnost z pohledu procedury, a proto jej nakonec zrušil.
„Projednávaný návrh včetně dokazování ukazuje na dlouhodobě neutěšenou praxi ve Sněmovně co do dodržování pravidel jednacího řádu,“ konstatoval k tomu předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
Senátoři očekávají, že soudu zabere rozhodnutí o novém podnětu zhruba rok.
