Pozměňovací návrh poslance Michálka (Piráti) směřující k lex Babiš II byl neústavním přílepkem. Proto jej ÚS zrušil, obsahem zákona se nezabýval. Dnešní nález bude mít za následek „obživnutí“ původní právní úpravy v zákoně o střetu zájmů. Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícímu materiálu.
„V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury ÚS o přílepek,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období končí.
Na kryptoměny dohlédne ČNB, schválili poslanci. Proti nebyl nikdo |
Dle Ústavního soudu přílepek také porušuje zákonodárnou iniciativu. Už v roce 2021 byl totiž samostatným návrhem, který nebyl dosud projednán.
Ústavní soud vyhověl návrhu 70 poslanců ANO, kteří napadli nejenom způsob jeho přijetí, ale také obsah. Je dle nich výhradně zaměřený proti konkrétní osobě, tedy Andreji Babišovi.
 |
Soudce David Uhlíř zmínil, že podle Ústavního soudu bylo přijetí návrhu protiústavním legislativním procesem. „Jestliže Ústavní soud klade velmi přísné podmínky například u obecných soudů, kde se rozhoduje o osudech jednotlivců, není důvod, proč by měl být benevolentnější u legislativního procesu, ve kterém je rozhodováno o celé společnosti,“ vysvětlil.
„Naše rozhodnutí nebylo jednomyslné. Je to výsledkem názorové pestrosti soudu. Dlouho jsme se přeli o výsledek asi na osmi jednáních,“ okomentoval předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
Přístup Sněmovny k dodržování jednacího řádu je dlouhodobě neutěšený, řekl dále Baxa. „Dnešní nález má být poučením i návodem pro každou příští vládu i opozici,“ dodal.
„Za těch deset let jsem se nesetkal s tak dlouhým a komplikovaným rozhodováním. A nejspíše je to tím, že jsme se zabývali úplně základním problémem, tedy jakým způsobem mají být utvářeny zákony,“ doplnil končící Uhlíř.
Poslanec za Piráty Jakub Michálek uvedl, že Ústavní soud opět umožnil Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média a zrušení lex Babiš II není dobrou zprávou pro demokracii. Sám Babiš rozhodnutí komentovat nechtěl a nechává to na Schillerové. Podle Aleny Schillerové (ANO) je výsledek soudu dobrou zprávou i pro budoucí menšiny ve Sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří překvapení,“ řekla.
Sněmovna se původně zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Pozměňovací návrh Michálka do novely včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek. ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu.
Sněmovna kývla na novelu sociálně-zdravotních služeb, Babiš řečnil dvě hodiny |
Novela se promítla v zákoně o střetu zájmů a dalších dvou normách. Omezení vlastnictví médií se nově týkalo i takzvaných skutečných majitelů, tedy třeba lidí, kteří firmy po dobu svého působení ve veřejné funkci vložili do svěřenského fondu nebo trustu.
Michálek navíc pozměňovací návrh předložil několik minut před koncem druhého čtení. „Vládní většina v Poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila tzv. přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán,“ stálo v podnětu, který ANO předložilo ústavním soudcům.
