Podle Bílého domu se Američané vydají na Měsíc nejdřív v roce 2013. Je logické, že nejdřív musí astronauti odzkoušet sebe a techniku při opětovných výpravách na Měsíc a teprve potom se vypraví k Marsu.
Jestliže by všechno šlo bez velkých obtíží, mohli by se tedy lidé vrátit na Měsíc do deseti let a na Marsu by mohli stanout ještě koncem druhého desetiletí 21. století.
Ovšem na druhé straně víme, že při letech do vesmíru se jenom málokdy podařilo dodržet stanovené termíny, často se vynořovaly obtíže, s nimiž nikdo nepočítal.
Jediný velký úkol, který byl splněn v požadovaném termínu, vyslovil prezident John Kennedy – vysazení první Američanů na Měsíci do konce šedesátých let.
Měsíc a Mars jsou tak grandiózní úkoly, že jsou i nad síly bohaté a silné americké ekonomiky, americké vědy a techniky. Zřejmě se k němu spojí všechny státy, které se nyní podílejí na vybudování Mezinárodní kosmické stanice ISS, patrně se přidají i některé další.
Bohužel její stavbu doprovázejí velké problémy, především způsobené omezenými finančními prostředky, které na ně USA jako hlavní garant vkládají, i obtížemi technickými. To je tedy první velká zkušenost – oba tyto projekty přijdou na desítky miliard dolarů, možná 100 až 150 miliard.
Nový systém řízení
Druhou nezbytnou podmínkou bude dokonalý systém řízení. Ve vedení kosmické agentury NASA dnes pracuje příliš mnoho lidí, kteří do ní nastupovali jako mladí nadšenci před třiceti lety, nyní přežívají díky své minulosti.
Viceprezident Dick Cheney minulý měsíc naznačil, že NASA je třeba ozdravit, aby mohla plnit své úkoly. Není vyloučena její důkladná reorganizace, během níž by do ní přišli mladí specialisté zvláště z vojenského výzkumu, nabití novými myšlenkami.
Rovněž tak bude třeba vyjít ze zkušeností z řízení výstavby ISS, které je dost kritizováno. Velký mezinárodní kosmický projekt bude zřejmě vyžadovat úplně nový managment, možná i novou instituci vedle NASA.
Silná raketa podmínkou
Američané ani Rusové nemají rakety, které by dokázaly vynášet lidi na Měsíc, o Marsu ani nemluvě. NASA se už delší dobu chystá na sestrojení mohutného kosmického nosiče, ale zatím nedostala rozkaz ani peníze.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let navštěvovali Američané Měsíc pomocí rakety Saturn 5, která vynášela na dráhu okolo Země 145 tun nákladu. Nejméně tak silnou raketu budou potřebovat k návratu na Měsíc.
Cesta na Mars si vyžádá pohonný systém ještě silnější, který se zřejmě bude sestavovat na oběžné dráze z menších dílů. Američtí odborníci už několik let pracují v rámci projektu Prometheus na vývoji atomového motoru, který by se k tomu hodil.
Na Mars a zpátky poletí lidé dva až tři roky. Odborníci proto musí postavit planetolety, které tak dlouho vydrží bezchybně fungovat v krutých podmínkách vesmíru; u mnoha automatických sond to už dokázali.
Lékaři, biologové a psychologové tam musí vytvořit pro malou izolovanou skupinu mužů a žen příhodné podmínky. Rovněž musí zajistit, aby se lidský organismus během dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže způsobem nepřestavěl tak, že by mu běžná přitažlivost vadila.
Problémů, které musí specialisté před startem zvládnout, je spousta. Nicméně určitě budou přínosem i pro nás život pozemský – tak jako projekt Apollo, který přinesl v různých objevech a vynálezech přes 300 miliard dolarů.
Když byl otec nynějšího prezidenta pánem Bílého domu, vyslovil přání, aby první lidé stanuli na Marsu v létě 2019 – u příležitosti 50. výročí přistání Neila Armstronga a Edwina Aldrina na Měsíci. Tento termín se zdá reálný.
