Jednotlivé ukazatele, podle kterých je možné zimní období mezi sebou srovnávat, extrémní nejsou. Výška sněhové pokrývky je na většině území republiky menší než loni.
Také množství sněhu, které napadlo najednou během 24 hodin, jen málokde překonalo rekord. Délka letošní zimy je tedy asi jejím jediným extrémem. Uvedl to náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Lidé mají letos pocit, že přívaly sněhu jsou rekordní. Zima je dlouhá i podle meteorologů - začalo sněžit v polovině listopadu a od té doby sníh leží až dosud. A to nejen na horách, v některých níže položených místech je sníh také nepřetržitě už čtyři měsíce.
"Že by na takhle velké ploše tak dlouho ležel sníh, to se nestalo od roku 1970," uvedl meteorolog. Celkově ale zima podle něj nijak nevybočuje, lidé jen silnějším zimám v posledních letech odvykli.
Sněhu je "málo"
Tolasz porovnává největší výšky sněhové pokrývky v Česku od loňského října do března s historickými údaji. "Jen přibližně na čtvrtině území jsme naměřili více než někdy předtím. To území tvoří dva pásy - od jihovýchodní Šumavy přes Českomoravskou vrchovinu do Jeseníků a od Jablunkovské brázdy před Beskydy k Vsetínským vrchům," řekl.
Nejvyšší sněhovou pokrývku letos naměřili zatím na Labské boudě, kde 12. a 13. března leželo 260 centimetrů sněhu. Loni tam přitom bylo přes tři metry. Další místa s vysokou sněhovou pokrývkou jsou Lysá hora, kde bylo v únoru 242 centimetrů, na Šeráku v Jeseníkách naměřili 225 centimetrů.
"V historii se v Beskydech běžně vyskytovaly tři metry sněhu například v 70. letech, i když to bylo třeba jen jeden, dva dny v roce," říká meteorolog.
Na rozdíl od výšky sněhové pokrývky je tedy letos významná délka jejího trvání. Na zmíněné Labské boudě sníh leží bez přerušení od poloviny listopadu.
"Stejně tak Desná v Jizerských horách, Jeseník, Šerák - tam všude leží sníh stejně dlouho a je to jedno z nejdéle trvajících období v historii. Sníh ale od poloviny listopadu leží i v jihočeském Husinci nebo západočeských Klatovech. I když tam sněhová pokrývka není souvisle, ale počet dní s ležící sněhovou pokrývkou je určitě vyšší než kdykoli v minulosti," uvedl.
Za den napadlo půl metru
Dalším ukazatelem, který může "sílu" zimy posoudit, je množství sněhu, které napadlo za 24 hodin. Opět pouze na čtvrtině území ČR meteorologové zaznamenali hodnoty, které by převyšovaly dosavadní extrémy. Nejvíce za 24 hodin napadlo mezi 50 a 60 centimetry na východě země.
"Bylo to hlavně 30. prosince. Ve Frenštátě napadlo 65 centimetrů, což je pro toto místo s nadmořskou výškou přibližně 500 metrů opravdu nevídaný extrém, nic takového tam dříve nebylo," říká Tolasz.
Den před Silvestrem napadlo podobné množství sněhu na několika dalších místech v Beskydech. Historie jako nejvyšší hodnoty pro 24 hodin uvádí přibližně stejná čísla - tato data se ale týkají vrcholků hor. Rekord v množství čerstvého sněhu drží Deštné v Orlických horách, kde napadlo během 5. března 1970 přesně tři čtvrtě metru sněhu.
Letošní zima se příliš neliší od průměru ani teplotně. Pouze únor byl studený a jako měsíc podprůměrný. Koncem ledna naměřili meteorologové několik třicetistupňových mrazů a to podle Tolasze několik let nebylo.
