K podprůměrným srážkám, které experti registrují v Česku od dubna, se v červnu přidaly vysoké teploty a ty zvýšily výpar.
Sucho není jako povodeň, vzniká delší dobu a to letošní se rozvíjí už od jara. Meteorologové proto rozlišují místo klasických stupňů různé typy sucha, které však následují v neměnných fázích.
„O klimatickém suchu mluvíme, když neprší. Následuje ho to půdní, kdy v půdě chybí voda, což se poté projeví na vodních tocích. A na zmenšené průtoky nakonec naváže ubývání podzemních vod. Na těch se sucho projevuje vždy až s určitým zpožděním,“ vysvětlil hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.
Hrozba půdního sucha |
A ty už jsou nyní zasaženy také, a to na třiceti procentech vrtů. Mapování podzemních vod je podle expertů složitější, v Česku se sledují a vyhodnocují na 242 vrtech. Druhý způsob monitorování představují prameny, kdy se měří množství vody vytékající z pramene za vteřinu.
Jako první postihne sucho obvykle zemědělce, na řekách je momentálně pociťují vodáci. Podzemní vody reagují vždy s určitým zpožděním, ale pokud vydatně nezaprší, hrozí, že začnou vysychat i studny. A meteorologové bohužel s žádnou příznivou předpovědí nepřicházejí.
Déšť se do Česka neblíží. Meteorologové mluví jen o dvacetiprocentní pravděpodobnosti, že na sklonku července a během první poloviny srpna výrazněji zaprší.
Vyprahlé Česko: blížící se bouřky krajinu nespasí
„Bouřky z tepla, které nás v příštích dnech s návratem tropických teplot opět čekají, budou jen lokální a vláhový deficit neřeší,“ říká meteorolog Petr Dvořák.
Při bouřkách totiž velká část přívalových srážek odteče povrchovými vodními toky, protože se nestačí vsáknout. „Platí, že po vyprahlé půdě odtéká vláha rychleji, nevsákne se. Naopak když bude dva dny mírně pršet, půda se začne doplňovat vláhou,“ vysvětlil klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Bouřky z tepla navíc nezasáhnou příliš velké území. Postihnou třeba jen pár kilometrů čtverečních a mívají životnost jen pár hodin. „Přívalový déšť třeba někde vyplaví sklepy, způsobí bleskové povodně, ale s krajinou to nehne,“ navazuje meteorolog Petr Dvořák.
Podle něj může počasí příštích dnů potěšit snad jen lovce blesků a milovníky zajímavých mraků. „Dramatické počasí má něco do sebe. Bouřková oblaka zvaná cumulonimbus připomínají obří květáky a v nejvyšších polohách se rozlévají do šířky,“ popsal Petr Dvořák.
Jenže tím „přínosy“ aktuálního počasí končí.
Stejně pozvolna, jak sucho vzniká, také odeznívá. První srážky zaplňují deficit vláhy v půdě, což ale ještě nepomůže vodním tokům a už vůbec ne podzemním vodám, které reagují nejpomaleji. Průtoky začnou růst až při trvalejších deštích. A ty jsou nyní v nedohlednu.
Extrémy po deseti letech
Podle expertů existuje zhruba deseti letý interval různých extrémů počasí. A netýká se to pouze sucha, ale také třeba povodní nebo teploty. Například minimálně naplněné přehrady pamatují klimatologové v roce 1983, mimořádné teplo a sucho udeřilo pak v roce 1994 a podobně i ve zmiňovaném roce 2003. Tehdy v letním období ještě pokračovalo a vrcholu dosáhlo až ve druhé polovině srpna, někde dokonce až začátkem září.
„Nejhrozivější sucho za poslední století postihlo naše území v roce 1946, kdy v červnu a červenci ani nekáplo. Navíc tenkrát celý východní blok odmítl Marshallův plán, který měl pomoci poválečné Evropě nastartovat hospodářství,“ připomněl klimatolog Tolasz.
Letošní sucho pokročilo už do své poslední fáze, zasáhlo i podzemní vody.
„Pro každý typ sucha máme nějakou kritickou úroveň. U půdního sucha se odvíjí od retenční vodní kapacity, což je limit, kdy je voda v půdě využitelná pro rostliny. U podzemních vod je klasifikace složitější, limit sucha zde odpovídá situaci, která se opakuje v průměru jednou za osm a více let,“ vysvětlil hydrolog Jan Daňhelka.
Největší vláhový deficit se nepřekvapivě projevuje na jižní a střední Moravě, ve východních Čechách a také v Praze, čili v nižších polohách. Podle ovocnářů současným klimatem nejvíce utrpí pozdní ovoce, jako jsou jablka nebo hrušky.
„Sucho trvá už strašně dlouho a tyto plodiny jsou na stromech nejdéle. Obáváme se také o velikost plodů broskvoní. Naopak třeba méně citlivé na sucho jsou meruňky,“ popsal místopředseda Ovocnářské unie Ivo Pokorný z Pomony Těšetice na Znojemsku.
Tam se snaží minimalizovat škody zavlažováním, což ale nedokáže nahradit přirozené srážky. „Navíc nám to pochopitelně zvyšuje náklady,“ dodal Ivo Pokorný.
Berounka v Zadní Třebani byla už před týdnem skoro bez vody:
14. července 2015 |
