Teplotní rekordy pro toto období během víkendu nepadly. V roce 1992 byly teploty v tomto období ještě o několik stupňů vyšší, také v loňském roce přišla na konci srpna krátká horká epizoda, kdy teploměr ukázal o poznání víc než o letošní poslední prázdninové neděli.
Přes vlnu veder, která místo do lesa na houby vyhnala o posledním víkendu Čechy na koupaliště, mnoha lidem připadalo letošní léto na teplé počasí skoupé. Neprávem, oponují jim meteorologové.
Přesně spočítaný zatím mají červenec, a ten byl teplotně mírně nad průměrem typickým pro toto období. Ani prozatímní výsledky za srpen neukazují na to, že bychom prožili studené léto. Vlna veder na závěr vyrovná studený druhý srpnový týden, kdy teploty jen stěží šplhaly ke dvacítce, a tak bude teplotně srpen buď v průměru, nebo mírně nad ním.
Počet dnů nad 30 stupňůTo, jaké bylo letos léto ve srovnání s minulým, dokládá i počet takzvaných tropických dnů, kdy teplota přesáhla 30 stupňů Celsia. Například na stanici Roztoky u Křivoklátu zaznamenali takových dnů loni 30, ale letos jen 11. |
Problém je v tom, že už jsme tak trochu pozapomněli, jak průměrné léto vlastně vypadá. Odpověď je jednoduchá - jako to letošní. „Máme za sebou takové léto, jaké ve střední Evropě bývalo obvyklé ve dvacátém století, s proměnlivým počasím. Bylo přitom o něco teplejší, než bývalo zvykem,“ dodává Šopko.
Zda jsou teploty za určité období nad, nebo pod průměrem, přitom meteorologové zjišťují tak, že je porovnají s takzvaným referenčním obdobím. „Srovnávají se s třicetiletou periodou, obvykle s obdobím let 1971 až 2000,“ říká mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák.
Zase prší tak, jak má
Ve srovnání s loňským suchem, při kterém vysychaly studny i řeky, se k průměru vrátily i srážky. Jedno takové léto ztráty zásob zejména podzemních vod nahradit nemůže. Třeba už proto, že jsou značně nevyrovnané.
„Je to lepší než loni, ale když se vypustí obrovský rezervoár a přítok je malý, krátká doba nestačí,“ říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Ani mnohem intenzivnější srážky, než jaké přišly do Česka letos v létě, by podle něj příliš nepomohly.
„Voda z letních dešťů z krajiny obvykle rychle odejde, dlouhodobé zásoby rozhodně doplněné nejsou. Na to má největší vliv zima, zejména pozvolné tání sněhu,“ připomíná Vopravil. K tomu, aby se do země začala vracet voda, by byla potřeba průměrná středoevropská zima.
Jenže to, že za sebou máme průměrné léto, ještě neznamená, že zima bude studená a že bude sníh. Odhadnout se to dopředu nedá, na to je střední Evropa pro meteorology příliš složitou oblastí.
„Podstatně lépe se předpovídá počasí například v Pacifiku. Teploty vodních mas v oceánu systematicky ovlivňují cirkulaci v atmosféře a počasí se dá předvídat na týdny až měsíce dopředu,“ vysvětluje. Ve střední Evropě určují ráz počasí nahodilé a krátkodobé jevy.
„I výhledy na deset dní, které připravujeme, jsou nejisté,“ vysvětluje Šopko realitu české meteorologie. Promlouvá do toho i členitost české krajiny. „Pamatuji si na situaci, kdy bylo na jihu Prahy o šest až sedm stupňů víc než na severu, kam se nasunula mlha z Polabí,“ říká Šopko.
Jednu věc však považuje za jistou. Totiž že letní počasí, které dnes označujeme za průměrné, bude v příštích letech stále větší vzácností. Přes subjektivní pocit řady Čechů, že je letošní léto ošidilo o koupání, aspiruje letošní rok na titul roku nejteplejšího. To nevylučuje, že nás nečeká mrazivá zima a po ní studené léto. Jen pravděpodobnost, že se to stane, stále klesá.
