Plavidlo mělo místo dnešního koše jen ochoz. Na něj se postavil francouzský průkopník balonového létání Jean Pierre Blanchard a přírodovědný nadšenec hrabě Jáchym Šternberk. Ten s sebou vzal barometry, teploměry a další přístroje.
Balón Jean-Pierra Blancharda
Popularizátor historie české šlechty Pavel Juřík v knize věnované rodu Šternberků připomíná, že let rozhodně nebyl plynulý. „Během asi hodinu dlouhého letu se vzduchoplavci dostali do silné turbulence, takže některé měřicí přístroje z balonu vypadly. Oba muži měli co dělat, aby se v gondole udrželi. Poté, co překonali první obtíže, se balon zase dostal do vzestupného teplého proudu vzduchu a nezadržitelně stoupal,“ popisuje Juřík, který vycházel ze zápisků hraběte.
Oběma dobrodruhům nepomohlo ani uhašení lihového plamene. Blanchard musel proříznout obal balonu, jenže kvůli tomu začala „létající koule“ nekontrolovaně padat. Prudké klesání zpomalilo jen urychlené vyhození všeho, co na palubě ještě zůstalo. „Vzduchoplavci nakonec šťastně, byť dosti tvrdě přistáli v Praze-Bubenči a hrabě si přitom rozbil hlavu. Podle dobových svědectví se mu řinula krev z uší i nosu. Ještě ten samý večer ovšem již nadšeně referoval o neobyčejném dobrodružství společnosti učených přátel,“ dodává Juřík.
Nedobrovolný striptýz
Pro Blancharda to nebyla první vzduchoplavba. Už o pět let dříve se mu povedlo přeletět s americkým lékařem a sponzorem Johnem Jeffriesem kanál La Manche. Před přistáním tehdy také řešili problém, jak se ve vzduchu udržet.
Vzducholodě u nás aneb Jak se Brno málem stalo mekkou vzduchoplavby |
Do francouzského přístavu Calais nakonec přiletěli bez jakéhokoli nákladu, a dokonce bez oblečení. I to museli shodit do vody. Jeffries tehdy tvrdil, že v jednu chvíli nebyli ani 20 yardů, tedy asi 18 metrů nad hladinou.
Blanchard si ze své nebezpečné záliby udělal životní poslání. S horkovzdušnými balony objížděl Evropu, a dokonce i Spojené státy americké, kde jeho letu přihlížel i George Washington. Úspěšně také použil padák, pro nějž využíval skládané hedvábí. Osvědčilo se mu. Bylo lehčí a pevnější než lněné plátno. Do Prahy zavítal Blanchard s balonem ještě v září 1791 při korunovaci Leopolda II., syna Marie Terezie.
Blanchard létal i se svou o čtvrtstoletí mladší ženou Sophií, vůbec první vzduchoplavkyní. Létal až do roku 1808, kdy dostal při letu nad nizozemským Haagem infarkt, z nějž už se nevzpamatoval, a zemřel. Sophie létala další dekádu, dokud ji nestihl podobný osud. Zemřela po pádu z hořícího balonu.
