Leptospiróza, které se také říká krysí horečka nebo krysí žloutenka, je nebezpečné horečnaté onemocnění vyvolané bakteriemi, jejichž zdrojem jsou hlodavci, kteří nejčastěji kontaminují svou močí vodu. Infekce patří ke zdravotním rizikům v zaplavených oblastech.
„Člověk se může nakazit celoročně různými druhy leptospir, které u nás nejčastěji přenášejí potkani nebo myši. Každý rok onemocní nižší desítky lidí, letos do konce srpna 15, a průměrně jeden člověk ročně zemře. Po záplavách v roce 1997 se ale nakazila téměř stovka lidí a čtyři zemřeli. Podobná byla situace i po povodních v roce 2022,“ říká vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Hrozí infekce z vody. Při záplavách útočí krysí horečka, může být smrtelná |
Proto odborníci v době zářijových povodní varovali obyvatele postižených oblastí, aby se vyhýbali kontaktu nechráněné kůže se záplavovou vodou a nepili ji. „I při úklidu bahna nebo vyschlých sklepů používejte ochranné pomůcky, hlavně pevnou, nepromokavou obuv a rukavice. Hrozí totiž riziko kožních ekzémů, plísní i řady střevních a horečnatých infekcí,“ zdůraznila hlavní hygienička Barbora Macková.
Nakažených může být víc
Přesto nyní leží ve dvou nemocnicích v Moravskoslezském kraji už tři lidé, kteří se při záplavách nebo pozdějším úklidu nakazili leptospirózou. A další mohou ještě přibýt. „Inkubační doba nemoci je totiž delší, od sedmi do dvaceti dní,“ říká Petr Kümpel, lékař infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě, kde leží místní nemocná seniorka. Nakazila se, když bez holínek a rukavic vytahovalo dřevo z kalné vody.
Pan Radek z Novojičínska, který je jedním ze dvou hospitalizovaných mužů na Klinice infekčního lékařství ve Fakultní nemocnici Ostrava, o riziku nákazy věděl. „Když jsem šel řešit problémy s lávkou nad potokem Trnávka, který teče přes můj pozemek, samozřejmě jsem si obul holínky. Jenže to nestačilo,“ vzpomíná na sobotu 14. září.
Potokem, který bývá přes léto takřka vyschlý, se valila tři metry vysoká řeka a zaplavovala lávku, o kterou už se zachytávaly první větve. „S pomocí souseda a hasičů jsem ji šel zvednout, aby se o ni nezaklínily velké větve nebo kmeny stromů. Břehy byly suché, ale když jsem vstoupil na lávku, voda mi natekla do holínek. A podle lékařů se bakterie zřejmě dostaly do těla rankou na kůži u kotníku, kde jsem se před časem škrábl,“ líčí pan Radek.
Po povodních se potvrdil první případ „krysí horečky“. Muž se nakazil z vody |
V dalších dnech žádné potíže neměl. Fyzicky pracoval i ve čtvrtek 26. září. Když mu odpoledne začalo být najednou zle, se záplavami si to už nespojil. Domníval se, že se nakazil podobně jako jedno z jeho čtrnáctiletých dvojčat, které po smrti manželky vychovává sám. „Syn byl pár dní předtím nachlazený. Lékařka mu řekla, že to má vyležet. A už druhý den byl fit. Myslel jsem, že to se mnou bude stejné,“ vysvětluje otec chlapců.
Jenže v pátek se cítil ještě hůř. Přidaly se i vysoké horečky. Zůstal tedy v posteli. A už v sobotu se mu ulevilo. „Neměl jsem chuť k jídlu, ale v sobotu jsme si s klukama uvařili česnekovou polévku. Doufal jsem, že mě nakopne,“ říká Radek.
V neděli se ale jeho stav prudce zhoršil. „Tak strašné bolesti a únavu jsem nikdy v životě nezažil. V noci mi bylo jasné, že už to dál nevydržím. V pondělí ráno mě přítelkyně odvezla k obvodnímu lékaři,“ vzpomíná muž.
Nepodceňujte potíže, vzkazuje pacient
Lékař věděl, že je to vážnější než běžná viróza. Hlavně proto, že muž trpěl silnou bolestí hlavy a nemohl se ohnout, což bývá příznak zánětu mozkových blan a také jeden z projevů leptospirózy. Poslal proto pacienta na ostravskou infekční kliniku. Tam strávil muž jeden den na standardním pokoji. Jeho stav se ale dál zhoršoval, proto od úterý leží na jednotce intenzivní péče.
„Jsem stále hrozně unavený, ale po nasazení léků bolesti ustoupily a celkově se cítím lépe,“ dodává pan Radek, který na základě vlastních zkušeností doporučuje ostatním lidem ze zaplavených oblastí, aby nepodceňovali zdravotní potíže. „I když se může zdát, že jde o běžné nachlazení nebo chřipku, jděte včas k lékaři,“ vzkazuje pacient z nemocničního lůžka.
„Krysí horečkou“ se nakazili už tři lidé, může jich být víc, varuje hygiena |
Souhlasí s ním i lékař Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Sagan. Leptospiróza je podle nej nebezpečná v tom, že bakterie napadají ledviny, játra, a když se dostanou do centrálního nervového sytému, mohou způsobit i zánět mozkových plen.
„Leptospiry jsou naštěstí dobře citlivé na širokospektrá antibiotika. Důležité proto je, aby se k nám nakažení lidé dostali co nejdříve. Kdokoli byl v kontaktu se záplavovou vodou nebo bahnem při úklidu, má oděrky na kůži a dostane horečky či příznaky podobné chřipce, určitě by měl vyhledat lékaře,“ říká Sagan s tím, že oběma jejich pacientům už je lépe a jeden z nich by měl jít brzy domů.
I stav pana Radka už se zlepšuje. Klesly hodnoty jaterních testů, rychle zmizela i zažloutlá barva z očí. Ale na JIPce zůstane ještě nejméně přes víkend a až pak se přestěhuje na standardní pokoj. „Nejvíce zasažené měl ledviny. Jejich hodnoty už se také zlepšují, ale musíme je hlídat. U leptospirózy se stává, že oslabené ledviny po čase ‚zblbnou‘ a produkují příliš velké množství moči. Pokud k tomu nedojde, i tento pacient se brzy vrátí domů,“ říká ostravský odborník na infekční nemoci.
