Firma, která vyrábí razítka, nekontroluje, zda jste skutečně lékař. Tiskopis receptu si objednáte během několika minut na internetu. A pak už jen do formuláře napíšete, že si lék zaplatíte sám. Lékárna nepozná, že jste si jméno lékaře vymysleli.
Silně návykové hypnogeny vydalo reportérům MF DNES při redakčním testu deset z deseti lékáren od jižních až po severní Čechy.
Na pražském Smíchově magistra chvíli váhá, zkoumá recept, pak se však obrací k regálu a sahá pro lék. V tu chvíli prozrazujeme, že jde o test. Léky si ve skutečnosti odnést nechceme, jen ověřujeme, zda bychom je dostali. A zjišťujeme, že stejně snadno jako pastilky na kašel.
Na Benešově náměstí v Teplicích je žena za pultem tak rychlá, že náš recept dokonce stíhá orazítkovat a založit dříve, než jí prozradíme, že je falešný a lék si domů nakonec neodneseme.
„Vyrobit a prodat razítko lékaře je legální. Trestné je až jeho zneužití,“ říká pracovník firmy Grapp Miroslav Schnircz. Stejně se hájí i firma, od níž jsme koupili tiskopisy receptů. „My zajišťujeme jen tisk a distribuci a nemáme šanci do toho zasahovat ve smyslu, zda je systém špatně či dobře nastaven,“ říká obchodní a marketingový ředitel podniku SEVT Milan Zwiefelhofer.
Sehnat tiskopis, razítko a návod na recept nebylo nic složitého. Vše lze bez prověřování sehnat a objednat na internetu.
Při výdeji léků v lékárnách záleží na tom, jestli na něj doplácí pojišťovna, nebo jej hradí pouze pacient. V prvním případě lékárníci opisují rodné číslo pacienta z receptu, aby zjistili, zda je pojištěný. A potom zadávají do systému identifikační číslo lékaře. Na recept nám stačilo dopsat dvě magická slova: „Hradí pacient.“ A lékárny nic nezjišťovaly, spokojily se s tím, že peníze dostanou hned.
„Stojí 402 korun,“ oznámí nám lékárnice a podá nám Hypnogen, hypnotikum, který je silně návykové a jehož dávkování přísně kontroluje lékař.