Ústav organické chemie a biochemie AV ČR s novou budovou zvanou Květák.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR s novou budovou zvanou Květák. | foto: Profimedia.cz

Česká stopa v léku proti koronaviru. Naši chemici patří ke světové špičce

  • 94
Svět již několik týdnů s nervozitou sleduje, jak se z Číny šíří nebezpečný koronavirus. Zatím neexistuje stoprocentní lék, byť se jej vědecké týmy po celé planetě snaží najít. Jedna z těch aktuálně nejslibnějších látek v sobě nosí hlubokou českou stopu. Před lety ji pomáhal vyvinout tým, který vedl Tomáš Cihlář.

Látka zvaná remdesivir měla původně léčit ebolu. Vědec byl žákem naší vědecké ikony chemika Antonína Holého, objevitele antivirotik, která pomáhají léčit miliony lidí na celém světě a jsou základem pro výrobu dosud nejúčinnějších léků proti AIDS i dalším nemocem.

Český vědec stál u vývoje léku na ebolu. Ten teď může zabrat na koronavirus

Americká firma Gilead Sciences, která mimo jiné investovala do vývoje Holého léčiv, preparát remdesivir nabídla pro experimentální léčbu. Zda lék na koronavirus zabere, ukážou klinické zkoušky.

„Byl by to v léčbě průlom,“ potvrzuje Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který na české zásluhy v boji s tímto zákeřným virem upozornil na sociálních sítích. Testy remdesiviru na pacientech zahájili včera čínští lékaři v nemocnicích v epicentru nákazy několikamilionovém městě Wu-chanu, odkud také pochází většina nemocných. Léčit budou 761 nakažených lidí. V jedné skupině budou nemocní s těžkým průběhem choroby, ve druhé ti, kteří mají spíše lehké až střední symptomy.

Nejde přitom o jedinou významnou snahu českých vědců při boji s touto nemocí. Švédská společnost TATAA Biocenter ve spolupráci s laboratoří genové exprese Biotechnologického ústavu AV ČR a s maltskou nemocnicí Saint James Hospital vyvinula nový způsob testování na přítomnost koronaviru v těle.

Ve zmiňované maltské nemocnici se test již používá, zájem o něj projevil i Mezinárodní Červený kříž. Test je spolehlivý, pro masivní použití přímo v Číně však příliš drahý. „Testovací souprava bude použita jako odrazový můstek neboli reference pro vývoj a validaci levných testů,“ uvedl vedoucí laboratoře Mikael Kubista.

Pavel Majer z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. (16. dubna 2018)

Nadějný boj s rakovinou

Výjimečné vědecké úspěchy spojené s Čechy nejsou náhoda. Velkou nadějí pro lidstvo jsou tuzemští vědci například v boji s rakovinou, suchem nebo znečištěnou planetou.

Velmi slibnou látku proti rakovině – kterou jen v Česku onemocní za život třetina lidí – vyvinul společně s Američany tým pod vedením Pavla Majera v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Právě tady pracoval profesor Antonín Holý.

Majer a jeho kolegové ve spolupráci s vědci na americké Johns Hopkins University se zabývají tak trochu tajemnou látkou DON pocházející z bakterií z peruánské půdy.

Ta zabírá proti nádorovým buňkám – přesněji řečeno ničí schopnost buněk zpracovávat klíčový zdroj dusíku, tedy prvku, který buňky nutně potřebují ke svému dělení, a tím vlastně karcinom udusí.

Český boj proti nákaze

Vědci proti koronaviru

Týmy lékařů a chemiků po celém světě hledají jak léky proti koronaviru, tak očkovací vakcíny. Například britská média informovala, že tamní vědci vyvinuli očkovací látku, kterou příští týden začnou testovat na zvířatech. Pokud by testy dopadly dobře, v létě by se látka mohla dostat k lidem. Při hledání účinné léčby vypadají nadějně některá existující antivirotika, která se dnes podávají lidem s HIV.

  • Jan Neužil se podílí na léku Mitotam.
  • Tým Tomáše Cihláře již dříve vyvinul látku určenou na léčbu eboly. Slibně se jeví i proti koronaviru.
  • Pavel Majer spolupracuje na výzkumu látky DON v léčbě rakoviny.

O tom, že účinky vytvořené látky vypadají slibně, svědčí i to, že soukromí investoři na její výzkum vložili před rokem a půl 800 milionů korun. Všechny dosavadní testy dopadly dobře, americká firma Dracen Pharmaceutical na konci února proto podá přihlášku u amerického Úřadu pro kontrolu léčiv a potravin (FDA), aby se v USA mohlo začít s testováním v klinických podmínkách. „Pokud ji úřad schválí, v dubnu či květnu půjde látka k pacientům,“ opatrně shrnuje Majer výsledky práce všech, kteří se na vývoji léčiva podíleli.

Zraky vědců se nyní upínají také na klinické testy ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Zde podávají pacientům s rakovinou, kterým nezabírá běžná léčba, přípravek Mitotam, jejž vyvinuli vědci v Biotechnologickém ústavu AV ČR (Biocev) ve Vestci u Prahy pod vedením Jiřího Neužila.

V principu látka dokáže vyřadit z funkce mitochondrie, které nádorům dodávají životní energii, a tím doslova přinutí nádorové buňky k „sebevraždě“. Mitotam potlačuje nádory prsu, což je u žen v Česku nejčastější zhoubné nádorové onemocnění. Účinný se ukazuje v klinických testech u rakoviny ledvin. K naprosté špičce se ale řadí i chemici z jiných ústavů. Je jím například Martin Pumera, který působí mimo jiné na Vysoké škole chemicko-technologické. Tento vědec figuruje v žebříčku nejcitovanějších vědců světa a je tak ve společnosti skutečné vědecké elity. Pumera se zabývá vývojem nanorobotů, které by mohly najít využití například v boji s rakovinou.

Ze vzduchu vznikne voda

Kromě léků na zatím nevyléčitelné nemoci jsou čeští vědci i na předních místech v boji s klimatickými změnami. Nadějí pro suchem ohroženou krajinu je již nyní mobilní systém o velikosti lodního kontejneru určený do pouští. „SAWER je zařízení, které získává vodu ze vzduchu a může přispět k navrácení vegetací do pouštních oblastí,“ popisuje Zbyněk Škvor z ČVUT. Díky přístroji by se i nehostinná pouštní krajina mohla proměnit v zelenou oázu.

Čína chce být globálním vědeckým lídrem, do výzkumu pumpuje biliony

A úspěchy nehlásí jen velké ústavy. Technická univerzita v Liberci přišla s technologií, která si dokáže poradit s odpadem z rýžových slupek. Ty obsahují hodně oxidu křemičitého, a proto se nehodí do spaloven. Končí po celém světě v řekách či přírodě a patří k jednomu z největších zemědělských odpadů.

Vědkyně Dora Kroisová a její spolupracovníci objevili technologii, která dokáže z rýžových slupek biomorfní oxid křemičitý získat. Na tuto unikátní metodu dostali patent v Japonsku i Česku.

Tato univerzita pod Ještědem má s patenty už velké zkušenosti. Před lety byla první na světě, kde vyvinuli technologii nanospider, která dokáže vyrábět průmyslově nanovlákna. Mimochodem právě nanovlákna se dostala do popředí v posledních týdnech. Jsou nejlepším materiálem pro výrobu roušek – chrání i proti koronaviru.

Peníze budoucnosti

Patenty jsou vítaným zdrojem peněz pro další výzkum. K velmi úspěšným v tomto ohledu patří zmiňovaný Ústav organické chemie a biochemie, kde působil profesor Holý. Vědeckému ústavu jeho patenty vynesly za dvacet let 20 miliard korun a Akademie věd mohla z peněz postavit novou hypermoderní budovu.

Úspěch českých lékařů. Výsledky jejich práce zveřejnil prestižní časopis

To, zda některý z uvedených objevů dokáže vydělat obdobně pohádkovou částku, zatím nelze odhadnout. Finanční nadějí může být třeba peruánská látka DON či Mitotam. „V případě úspěchu nepochybuji, že by to pro pracoviště AV ČR mohlo znamenat i velký finanční přínos,“ říká Jan Martínek, mluvčí Akademie věd.

Ještě by však bylo příliš zbrklé tvrdit, že se úspěch dostaví. „Já jsem velmi opatrný, protože historie nás učí, že většina léků někde selže. Na jednu stranu je to pro lidi zklamání, ale na druhou stranu je to daň, kterou platíme za to, že se snažíme léčit stále obtížněji léčitelné choroby,“ odpovídá Pavel Majer na otázku, zda nakonec látka DON nemocným pomůže.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video