Podle odhadu předsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) jsou roční náklady na lékařské pohotovosti asi 1,5 miliardy korun, celkové náklady veřejného zdravotního pojištění přes 500 miliard korun.
„Bez příspěvků krajů jsou lékařské pohotovostní služby ztrátové,“ uvedl Troch. Nově podle něj budou moci zdravotní pojišťovny uzavřít smlouvu na její poskytování s poskytovatelem zdravotních služeb. Zároveň budou moci v formou dodatku diferencovat úhrady podle toho, jak obtížné je v regionu zajistit personál.
Urgentní příjmy urychlí pomoc, nemocnice se díky nim zařadí do páteřní sítě![]() |
„Jedna možnost je, že to bude při urgentních příjmech nemocnic. A druhá možnost je, že vzniknou soukromé subjekty, které si budou najímat praktické lékaře pro zajišťování pohotovosti,“ uvedl Philipp. Podobně je to podle něj zavedeno například v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici.
Novela také ruší povinnost všech poskytovatelů zdravotní péče v regionu se na zajištění pohotovosti podílet. Na tom ale není mezi poslanci shoda, někteří by povinnost praktických lékařů sloužit na pohotovosti zachovali. Kraje argumentovaly tím, že neměly jak povinnost vymáhat a praktické lékaře ke službě na pohotovosti donutit.
U každého urgentního příjmu by nově měla být i pohotovost, oznámil Válek![]() |
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání výboru na sociální síti X uvedl, že kromě změn u pohotovostí považuje za další důležité úpravy zřízení nemocničního ombudsmana v každém zařízení a omezení nelegálních poplatků u lékaře.
„Nelegální poplatek je ten, kdy tu službu garantuje pojišťovna,“ řekl ministr loni v prosinci. Jako příklad uvedl, že není možné si zaplatit dřívější termín vyšetření. „Stejně tak není možný poplatek za to, že vás někdo registruje,“ dodal. Na registrační poplatky, například u gynekologů či některých specializací ambulantních lékařů, si pacienti často stěžují.
Zákon ale žádné poplatky ve zdravotnictví nezná, je jen možné uvést ceník nehrazených služeb. Zamezit nelegálním poplatkům má zvýšení postihů, nově za ně bude hrozit až milionová pokuta.
Změny u center duševního zdraví
Návrh upravuje také stížnosti na zdravotní péči, provoz center duševního zdraví nebo práci nemocničních kaplanů. Zpřesňuje také definici následné lůžkové péče, tedy péče o nemocné, kteří mají stanovenou diagnózu a jsou stabilní, ale je potřeba jejich doléčení nebo rehabilitační péče. Poskytuje se například v léčebných ústavech nebo léčebnách dlouhodobě nemocných. V současné době je možné přijmout pacienta jen z nemocnice, nově by to mohlo být i z domova.
Změnit se podle návrhu mají také podmínky pro centra duševního zdraví, která dosud mohl provozovat jen poskytovatel s povolením pro zdravotní i sociální péči. Nově si bude moci zdravotnické zařízení zajistit sociální služby smluvně.
On-line pohotovost na jihu Česka uspěla. Pacienti si ji oblíbili, míří do dalších krajů![]() |
Novela také zmírňuje povinnosti pacientských organizací týkající se zveřejňování výsledků hospodaření, stanoví nároky na vzdělání a církevní pověření nemocničních kaplanů nebo upřesňuje možnost dozoru při zdravotních prohlídkách osob omezených na svobodě.
Zákon o zdravotních službách definuje, jaké úkony jsou a nejsou zdravotními službami a zdravotní péčí. Nově mezi ně novela doplňuje výkony estetické medicíny bez léčebného účelu, lékařská konsilia nebo centra komplexní péče o děti, která by pomáhala rodinám pečujícím o postiženého potomka. Potřeba by bylo podle návrhu asi 384 lůžek, roční náklady na jejich provoz odhaduje ministerstvo na zhruba 560 milionů korun.